Ale v loňském roce už zájem o tento druh získávání energie na vytápění poklesl. „V současnosti většina zemí EU cenu plynu dotuje, což umožňuje vyhnout se uhlíkovým daním a udržovat jeho uměle nízkou cenu ve srovnání s elektřinou. Zájem o obnovitelné zdroje se kvůli tomu vytrácí,“ analyzuje nejnovější data Jan Potucký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ).
Nastala totiž paradoxní situace. V počtu nově instalovaných tepelných čerpadel, která by ještě víc snížila závislost na dovozovém zemním plynu, je v rámci Evropské unie na chvostu. „Přitom Česká republika je i v zahraničí známá vysoce efektivními a kvalitními tepelnými čerpadly. Avšak produkty, které se tu vyrábějí, jsou nakonec ve velké míře exportním artiklem,“ doplňuje ředitel AVTČ Potucký.
Pro domácnosti tak představuje zemní plyn i technicky nejdostupnější variantu, a to i cenově, pokud se jako cenové měřítko neberou kamna na dřevo. Alespoň ta současná. Do budoucna by je měly nahradit složitější a ekologičtější varianty, ovšem podstatně dražší.
Pro Čechy je od začátku války stále jedním z nejrozšířenějších zdrojů domácího tepla dřevo. Buď v kamnech, nebo v kotlích na dřevo. „Spalování dřeva v domácnostech statisticky odpovídá celé třetině české výroby obnovitelné energie. Každoročně se prodají desítky tisíc nových kamen a kotlů. Vytápění biomasou je velmi perspektivní, protože dřevo používané k vytápění se bere v blízkém okolí,“ obhajuje tradiční teplo Libor Soukup, prezident Cechu kamnářů ČR.
Nejen kamnáři mají výhrady k zavádění nových typů, u nichž by mělo být povinné připojení k elektřině. „Radikální zpřísnění platných mezních hodnot by vedlo k významnému omezení nabídky cenově dostupných zdrojů. Vedlejším efektem by bylo prodloužení životnosti zastaralých, málo účinných topidel, potažmo zhoršení kvality ovzduší,“ uzavírá Soukup.
Firmy zapojené do vývoje a produkce v oblasti obnovitelných zdrojů mají ale výhrady i k dalším krokům v oblasti energií.
„Velkou prohrou jsou desítky miliard korun z Modernizačního fondu směřující do velkých tepláren z naprosté většiny na fosilní plyn a pálení odpadků, místo na obnovitelné zdroje,“ připomíná Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Propad v loňském roce, také po počátečním válečném a covidovém boomu zaznamenaly firmy zajišťující fotovoltaiku. Meziročně se, i kvůli snížení dotací, propadl asi o čtvrtinu zájem domácností o fotovoltaické elektrárny. Nyní se dotace u nejoblíbenějších fotovoltaik pohybuje kolem 100 tisíc korun. Také nižší cena elektřiny prodlužuje návratnost takové investice.
Domácí energie
|
