Digitální podoba stavebního řízení, která byla spuštěna loni v červenci, stále není optimální. Stavební úřady a obce, které oslovila redakce deníku Metro, nadále upozorňují například na to, že systém je nepřehledný a obtížný.
Novela stavebního zákona vedla k programu s názvem Informační systém stavebního řízení (ISSŘ). Ten již od samého začátku vykazoval spoustu chyb, z nichž tou nejpodstatnější například bylo, že úředník nebyl v programu schopen dohledat nově podané žádosti o vydání stavebního povolení. Dále úřady a další odborníci upozorňovali, že proškolení pracovníků s programem bylo absolutně nedostatečné.
Kvůli nefunkčnímu systému tak byl loni na podzim odvolán z čela ministerstva pro místní rozvoj, které mělo digitalizaci na starosti, Ivan Bartoš (Piráti). Vláda pak rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala novou zakázku. Nynější ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) později uvedl, že audit digitalizace zjistil desítky problémů a resort pod vedením Bartoše mělo spuštění odložit. Nový systém digitalizace stavebního řízení má být hotový do roku 2028. Zatím mohou stavební úřady souběžně využívat původní lokální systémy a nové systémy v takzvaném bypassu. I toto dočasné řešení je stále pod palbou kritiky.
Marek Zeman, mluvčí MČ Praha 6
1) Jak momentální stav systému hodnotíte?
Aktuálně pracujeme v bypassu, systémy nejsou dostatečně propojeny ve smyslu předávání požadovaných statistických údajů. Vyžadují se po nás striktně formalizované úkony, tj. pokud řešíme např. výzvy k doplňování podkladů řízení telefonicky nebo e-mailem, nikde se to nezobrazí. Tím pádem může vzniknout dojem, že se v řízení nic neděje.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Vnímáme snahu o zlepšení digitalizace stavebního řízení, což se projevilo zavedením bypassu. Stále však není dořešeno nahlížení. Nevíme, jaká bude reakce soudu.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízeních v prvním kvartálu loni a letos?
Statistické přehledy jsme nedělali
Šalek Martin, mluvčí MČ Praha 8
1) V jakém stavu podle Vás digitalizace stavebního řízení v současnosti je? Zlepšila se od loňského července nějak práce se systémy, nebo stále vykazuje řadu chyb, která Vám komplikuje, či zcela brání v práci?
V květnu 2024 jsme používali SW Vita. Nebyl sice úplně nejmodernější, ale fungoval a vycházel úředníkům vstříc, měl snahu automatizovat různé úkony a situace. V květnu 2025 můžeme používat stejný SW, ale celkově je s tím práce víc, neboť se k tomu musíme ještě zabývat prostředím ISSŘ. Otázka, zda se ISSŘ od července 2024 do současné doby zlepšil, tak odpověď je ano, zlepšil. Nicméně to nemá pozitivní vliv na práci stavebního úřadu, spíše naopak. Stavební úřad nyní pracuje ve stejném SW jako před rokem, jen má práci navíc s žádostmi uloženými od července 2024 a od ledna 2025 a žádostmi, které jsou podávány do portálu stavebníka a navíc pro jistotu i do podatelny úřadu, tzn. rovnou do spisové služby napojené na SW Vita a pro jistotu navíc i papírově na podatelnu. S elektronickou verzí projektové dokumentace se nepracuje.
2) Jak pomohlo zavedení tzv. bypassu? V jakých systémech převážně pracujete – v digitálních nebo v původních lokálních?
Legislativní bypass je účinný od ledna, je to jedna ze sedmi novel nového stavebního zákona a úředníci se musí neustále s novelami seznamovat a učit se je. Legislativní bypass nevyřešil legislativní problém spojený s podáním žádostí od července 2024 do ledna 2025, kdy jejich zpracování nebylo kvůli nefunkčnosti možné provést v ISSŘ a provádělo se nesprávně v SW Vita. Žádosti si úředníci tiskli na papír a dále zpracovali v SW Vita, kde i zpracovali rozhodnutí, které vytiskli a poslali, případně poslali elektronicky přes vlastní úřadovou spisovou službu. Jen výjimečně tyto úkony byly zpět nahrány do ISSŘ. Tento postup není legislativně správný a tzv. legislativní bypass bohužel nechal tento stav bez povšimnutí.
V SW Vita pracujeme z 98 procent, i SW Vita je digitální a z pohledu procesu je více digitální nežli ISSŘ. Žádosti přijaté v ISSŘ se automaticky nepřepisují do spisové služby, která je napojena do SW Vita, takže si to úředník musí kontrolovat a párovat ručně. S digitální verzí projektové dokumentace se pracuje přibližně v rozsahu 2 procent všech podání.
3) Jaké nejčastější chyby nadále evidujete? Jak funguje komunikaci s MMR a řešení problémů?
MMR se snaží komunikovat. Poskytuje dlouhé seznamy otázek a odpovědí, které jsou smíšené jak z pohledu legislativy, procesu, tak technologicky. Aplikace takto poskytovaných informací do praxe je velmi komplikovaná a pomalá.
4) Odešli z Vašeho stavebního úřadu od spuštění digitalizace nějací pracovníci? Nabírali jste nějaké nové pracovníky?
Úředníci ze stavebního úřadu neodešli, hlavně proto, že jsme striktně neuplatnili postupy dle ISSŘ v roce 2024.
Vedoucí Odboru výstavby a územního plánování města Benešov Iva Tichovská:
1) Jak momentální stav systému hodnotíte?
Až na několik zaznamenaných výpadků, kdy Technologický bypass (dále jen „systém“) vykazuje chybu a nelze nové žádosti z Informačního systému stavebního řízení (dále jen „ISSŘ“) obvykle až 24 hodin převzít, se systém jeví jako vcelku stabilní, a i přes určité, níže popsané problémy, je mnohonásobně jednodušší než původní ISSŘ.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Jako největší úskalí vnímáme nepřehlednost a složitost přecházení z jednoho systému do druhého. Problematická je také zpětná dohledatelnost řízení. Postupy jsou tak celkově složitější a časově náročnější, než v původním agendovém systému, se kterým stavební úřad pracoval před účinností nového stavebního zákona. Jedním ze stále nevyřešených problémů je i institut „nahlížení do spisu“ ze strany účastníků řízení při nepřítomnosti osoby oprávněné se spisem nakládat, ve vazbě na kybernetickou bezpečnost.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízeních v prvním kvartálu loni a letos?
Takovouto informací zdejší stavební úřad nedisponuje.
Šárka Charousková, tisková mluvčí města Mladá Boleslav:
1) Jak momentální stav systému hodnotíte?
Administrativní náročnost, problémy s fungováním elektronického systému a složitost stavebního řízení v kombinaci s dlouhodobým problémem v obsazování pracovních míst stavebního úřadu vedou k prodloužení doby schvalování žádostí, což je frustrující jak pro úředníky, tak pro stavebníky. Systém nepřináší očekávané zlepšení a urychlení povolování staveb.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Problémy začínají už samotnou žádostí, protože systém umožní podat jakoukoliv žádost, např. jen s vyplněnou adresou zástupce stavebníka, nebo jen s číslem pozemku, bez uvedení místa stavby, bez kontaktu, a některé názvy stavby se nedají najít v žádném slovníku, úředník je tak už na začátku zároveň detektivem. Časté jsou výpadky v „bypassu“ mezi ISSŘ a Vitou, naposledy se několik dní ve Vitě nenačetl záměr ani řízení. Úředník musí stále pracovat v obou systémech, což je značný administrativní nárůst a zatížení. Samotný systém ISSŘ je stále ve fázi „rozpracování“, ve kterém se postupně za provozu doplňují nové funkcionality, které mnohdy ovlivňují fungování těch stávajících.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízeních v prvním kvartálu loni a letos?
To je trochu zavádějící kritérium, kterým nelze hodnotit činnost stavebního úřadu jen podle „dokončených stavebních řízení“, činnost je rovněž do jisté míry ovlivněna změnou v personálním obsazení. Stavební řízení není jediným postupem podle stavebního zákona a jedinou činností, kterou musí stavební úřad vykonávat. Navíc „stavební řízení“ podle nového zákona č. 283/2021 Sb., nahradilo územní souhlas, územní rozhodnutí, souhlas s ohlášenou stavbou, stavební povolení a společná povolení podle starého zákona č. 183/2006 Sb. Dostupná data uvádějí počet vydaných rozhodnutí nebo jiných opatření podle stavebního zákona v I. Q 2024 celkem 1356, z toho „povolení“ na základě postupů, kterými byla stavba povolena celkem 110. V I. Q 2025 to bylo celkem1 226 rozhodnutí nebo jiných opatření stavebního úřadu, povolení podle starého stavebního zákona bylo vydáno 51 a podle nového stavebního zákona 39.
Dita Hercíková, vedoucí oddělení stavebního řádu a územního rozhodování města Mělník:
1) Jak momentálně hodnotíte stav systému?
V systému ISSŘ jsme se nesmírně zklamali, protože nám měl usnadnit práci, ale vše v něm trvalo velmi dlouho. Ačkoli se Ministerstvo pro místní rozvoj snaží systém neustále vylepšovat, byli jsme velmi rádi za možnost vrátit se do starého systému, který je uživatelsky mnohem přívětivější. V ISSŘ proto nyní pouze přebíráme došlé žádosti, kontrolujeme a ověřujeme projektovou dokumentaci a uzavíráme spisy. Vše ostatní zpracováváme v systému VITA. Z tohoto důvodu jsme ani nevyužili bypassu a nepropojili oba systémy. V současné době se snažíme co nejvíce odrazit příval žádostí a poté budeme mít více času věnovat se novému systému.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Pro nás je největším problémem složitost systému. V souvislosti se změnou stavebního zákona nám přišlo obrovské množství podání a chodí nám další spousta žádostí, které dříve zpracovávaly menší stavební úřady. Potřebujeme proto pracovat co nejrychleji, aby žadatelé nemuseli velmi dlouho čekat. Ve starém systému jsme zvyklí, že vše co zadáme do úvodního formuláře, se automaticky přepíše do vzoru rozhodnutí, vyrozumění apod. Nový systém toto neumožňuje a není možné vše neustále přepisovat.
Velkým problémem také je, že nám bylo přislíbeno, že systém bude automaticky kontrolovat žádosti a vyžadovat jejich kompletní vyplnění. K tomu dosud nedošlo a tak nám chodí neúplné žádosti, ze kterých ani nejsme schopni vyčíst, o co žadatel vlastně žádá. Musíme ho pak vyzývat k doplnění, což nás zase zbytečně zdržuje.
Dalším problémem je, že ověřená dokumentace je odesílána pouze fyzické nikoli právnické osobě. V praxi pak dochází k situacím, že fyzická osoba, která v řízení zastupovala právnickou osobu, z ní odejde a nikdo jiný ověřenou projektovou dokumentaci již nedokáže otevřít. Někomu jinému ji pak dokážeme zaslat pouze v případě, že spis ještě nebyl uzavřen.
Problémem je také komplikované vyhledávání. Filtry systému neobsahují vše, co bychom potřebovali a vše se do nich musí vypisovat. Jedná se například o zpracovatele, který má na starost vyřízení žádosti. Systém zná všechny pracovníky stavebního úřadu, ale ve filtru uvedeni nejsou, opět se proto musí vypisovat. Všechny tyto maličkosti se pak na sebe nabalují a důsledkem je, že v systému trvá vše neúměrně dlouho.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízení v prvním kvartálu loni a letos?
Za 1. kvartál roku 2024 máme 70 dokončených stavebních řízení, za 1. kvartál roku 2025 máme 82 dokončených stavebních řízení.
Pozn. Vzhledem k tomu, že starý stavební zákon a nový stavební zákon k povolování staveb přistupuje odlišným způsobem, byla mezi stavební řízení zahrnuta společná řízení, souhlasy s ohlášením a společné souhlasy.
Mluvčí města Příbram Eva Švehlová:
1) Jak momentálně hodnotíte stav systému?
Navrátili jsme se kompletně k užívání původního programu VITA. Takže nyní již lze efektivně zpracovávat přicházející žádosti. Bohužel zpracováváme ještě některé žádosti podané v loňském roce. Digitalizace tak jak byla spuštěna nepřinesla výhody stavebníkům, projektantům ani stavebním úřadům.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Po zavedení ISSŘ a umožnění pracovat zároveň v programu VITA nám přibyla povinnost kontrolovat několik systémů současně. Žádosti chodí přes portál stavebníka do ISSŘ, ale i datovou schránkou, nebo poštou či osobně na městský úřad a tedy přes spisovou službu. Žádost vyřešíme v programu VITA, ale dokumentace se ověřuje v ISSŘ. Dosud, jako stavební úřad, nemáme propojeny tyto dva systémy a nejsme si jistí zda propojení pro nás bude uživatelsky přijatelnější.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízení v prvním kvartálu loni a letos?
V I. Q 2024 bylo vydáno 340 rozhodnutí, v I. Q 2025 bylo vydáno 155 rozhodnutí.
Šárka Hrubá, mluvčí města Kolín:
1) Jak momentální stav systému hodnotíte?
Systém je postupně aktualizován, a to na základě požadavků ze strany stavebného úřadu, stále není dostatečně propracovaný a kvalitní, aby usnadnil a zjednodušil práci referentům SÚ, a tím zkrátil dobu zpracování daných podání a byl i přínosem pro stavebníky.
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
Problémy jsou s vyhledáváním záměrů či řízení dle parcely, KÚ, stavby, dále pak problém s vyhledáním již ukončeného nebo odeslaného řízení. Při doručování písemností z ISSŘ poštovní přepravou stále není možnost s písemností poslat jakoukoliv přílohu.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízeních v prvním kvartálu loni a letos?
Vzhledem k tomu, že žádosti jsou vyřizovány jak ve starém systému (podané do 30.6.2024), tak v systému ISSŘ, ve kterém se zpracovávají žádosti podané po 1. 7. 2024, nelze porovnávat údaje dvou zcela odlišných systémů.
Vít Heral, mluvčí města Kladno:
1) Jak momentální stav systému hodnotíte?
Odbor výstavby Magistrátu města Kladna aktuálně při zpracování podání doručených prostřednictvím Informačního systému stavebního řízení využívá „technologický bypass“, kdy se dokumenty z DSŘ (digitalizace stavebního řízení) přenesou k evidenci do lokální spisové služby a následné stavební řízení se vede v lokálním systému VITA. Aktuálně zvolené řešení pro přechodné období a možnost využívat kombinovaně nové systémy a původní lokální systémy nám umožnilo i přes drobné nedostatky API propojení práci úředníků odboru výstavby zkvalitnit a zrychlit. Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží využívané informační systémy DSŘ stabilizovat, upravovat a nasazovat nové funkcionality (např. 15.5.2025 nasazeny nové funkcionality a úpravy systému ISSŘ).
2) Kde vnímáte největší úskalí systému, s jakými problémy se stavební úřady v průběhu stavebního řízení potýkají?
V průběhu stavebního řízení se často potýkáme se situací, že systém DSŘ (digitalizace stavebního řízení) umožňuje v portálu stavební správy stavebníkům odeslat žádost, která neobsahuje základní údaje ve formuláři žádosti (např. nevyplněné kontaktní údaje stavebníka – telefon, e-mail; nevyplněné údaje k identifikaci stavebního záměru – místo stavby a parcelní číslo; v žádosti není uvedeno ID stavební dokumentace získané při jejím vložení do evidence elektronických dokumentací).
Opakujícím se problémem je skutečnost, že některé dokumenty digitální dokumentace staveb neobsahují kompletní elektronické autorizační razítko projektanta (platný kvalifikovaný podpisový certifikát a připojené časové razítko).
V měsíci dubnu 2025 opakovaně docházelo „chybou portálu stavební správy“ k situaci, že stejné podání stavebníka bylo v DSŘ doručeno stavebnímu úřadu několikrát ve stejný den.
3) Máte k dispozici například počet dokončených stavebních řízeních v prvním kvartálu loni a letos?
V prvním kvartálu 2024 bylo dokončeno 361 řízení (kolaudace, stavební povolení, územní rozhodnutí, ostatní).
V prvním kvartálu 2025 bylo dokončeno 402 řízení (kolaudace, stavební povolení, územní rozhodnutí, ostatní).
