Všechno začalo změnou kalendáře v 16. století ve Francii. Tehdy evropská mocnost přešla z juliánského kalendáře na gregoriánský. Nový rok se přesunul z konce března na 1. leden. A ti, kteří tuto změnu nepřijali nebo o ní nevěděli, byli terčem posměchu a dostávali falešné pozvánky či dárky.
Někteří historici vidí kořeny aprílu v antických slavnostech, jako byly římské Hilaria, kdy bylo běžné převlékání a žerty. V Evropě existovaly tradice, kdy se na jeden den obracely společenské role a lidé si tropili žerty z autorit.
Fake news dnes povoleny!
První dubnový den je dnem, kdy se světem šíří nejrozšířenější tradice humoru. Každoročně si lidé dělají legraci ze svých přátel, rodiny i kolegů – a někdy se do toho zapojují i média nebo velké firmy. Řečeno nadneseně – fake news a dezinformace jsou pro dnešek povoleny.
 |
Po poledni už bez vtípků
Zajímavé je zjištění, že v různých zemích má apríl odlišné názvy a zvyky. Například ve Francii se říká „Poisson d’Avril“ (aprílová ryba) a lidé si lepí papírové ryby na záda. V některých kulturách je zvykem dělat si žerty jen dopoledne – po poledni už by se to považovalo za neslušné.
Slavné aprílové žertíky
|
