Představte si džungli plnou rozmanitých druhů života, která se v průběhu času přetváří a mění. Tak nějak by se podle specialisty na mikrobiom Radka Netušila dal připodobnit střevní mikrobiom člověka. „Každý z nás má ve svém střevě jedinečné druhové složení. Je opravdu tak originální, že by bylo možné podle něj identifikovat daného jedince,“ říká biolog, který vede vývojový tým společnosti probiONE.
Až 2 kila, co možná nejsou vaše
Specialista na mikrobiom Radek Netušil
Poznatky vědců v oblasti mikrobiomu jdou v posledních letech velmi rychle kupředu. V „pravěku mikrobiomového výzkumu“ si odborníci mysleli, že naše střeva osidluje pouze několik různých druhů bakterií. Později naopak padaly tisícové odhady. Realita se ale nachází kdesi mezi. „Bakterií existuje nepřeberné množství, ale v současné době, pomocí moderní sekvenace ONT, kterou aktuálně používáme, pozorujeme u vzorků různých lidí většinou mezi 30 a 150 druhy bakterií, průměrně cca 60,“ uvádí na pravou míru Netušil.
Zůstaňme ještě na moment u čísel. V současnosti se uvádí, že počet bakterií v lidském těle, ale i na něm, je zhruba shodný s počtem našich vlastních buněk. „Jde o desítky bilionů bakterií. Dohromady to dělá přibližně 1,5–2 kilogramy naší váhy, takže někdy říkám ženám, když si připadají tlusté, že možná i 2 kila z toho, co váží, nejsou jejich…“ poznamenává biolog.
Vliv věku a geografie
Složení naší „střevní džungle“ ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z nich je věk. Miminka při narození začínají se sterilním střevem, což se změní už při samotném porodu díky poševním bakteriím matky. Právě tehdy se dětský mikrobiom začíná postupně formovat, avšak srovnání s pralesem ještě zdaleka není na místě. Ve velmi raném dětství je totiž dětský mikrobiom zcela dominantně (přes 90 %) zastoupen bifidobakteriemi a není tedy příliš rozmanitý. S nástupem příkrmů a s postupným objevováním světa kolem sebe se ale rychle a dynamicky mění. V pouhých třech letech se už více a více podobá mikrobiomu dospěláka.
Přibližně 70 % světové populace není schopno konzumovat stravu s laktózou. V České republice je to ‚jenom‘ přibližně 10 %.
Významným činitelem v tom, jak vypadá osazenstvo našich střev, je také geografie. V různých koutech světa se totiž lidé stravují velmi odlišně. „V takzvaně ‚vyspělých západních zemích‘, kde se konzumuje hodně ultrazpracovaných potravin, tučných jídel a cukrů, je diverzita mikrobiomu obvykle nižší než v ‚tradičních‘ kulturách spíše konzumujících pestrou zeleninovou stravu s občasným přísunem masa,“ vysvětluje Netušil a zmiňuje také jedno zajímavé české specifikum. „Přibližně 70 % světové populace není schopno konzumovat stravu s laktózou. V České republice je to ‚jenom‘ přibližně 10 %. Je to pravděpodobně dáno historicky rozšířeným chovem dobytka a související konzumací mléčných výrobků,“ uvádí s tím, že tato ‚anomálie‘ se projevuje i v našem mikrobiomu, v němž se nachází více bakterií schopných produkovat laktázu, tedy enzym štěpící laktózu.
Proč univerzální probiotika nemusí fungovat
Všechny tyto faktory jsou odpovědí na to, proč je obtížné najít taková probiotika, která by dokázala efektivně zacílit na mikrobiom jedince a zafungovat na něj v pozitivním slova smyslu. Podle Netušila je možné koupit v lékárnách „předražený odpad“, ale i kvalitní produkty. Ani kvalitní produkt však nemusí být vhodný pro všechny. Každý probiotický kmen má určité vlastnosti. Jeden je vhodný pro někoho se střevními záněty, druhý pro alergika, jiný pro člověka s histaminovou intolerancí a další pro někoho se zácpami. „Problém je v tom, že laik nemá prakticky šanci se v tomto vyznat, takže i pokud si koupí kvalitní produkt, tak se často mine účinkem,“ vysvětluje Netušil, člen týmu, který na český trh jako první přinesl probiotika na míru. Při jejich vytváření spoléhá jeho tým na dvě věci – velmi detailní dotazník a také analýzu vzorku stolice klienta.
Nabušit dětskou imunitu je snadné. Odborníci doporučují jídelníček rozdělit na čtvrtiny |
Analýza stolice jako klíč
Dotazník poskytne subjektivní pohled na zdravotní stav klienta, ale vzorek stolice je jediné objektivní měřítko, které mají brněnští vědci k dispozici. Na základě jeho analýzy mohou spojit všechny informace dohromady a pokusit se rozklíčovat spojení mezi zdravotními potížemi a reálným složením mikrobiomu. „Z analýzy vzorku vidíme bakteriální diverzitu, o které byla řeč, rovnovážnost zastoupení jednotlivých bakterií, ale také to, jestli má klient dostatek přátelských bakterií, nebo třeba přebytek ‚nepřátelských‘, které bakterie u něj dominují, a mnoho dalšího,“ dodává.
