Od února vás čeká změna vizuální identity divadla. Můžete prozradit, co bylo hlavním impulsem pro tuto změnu?
Změna souvisí s vybudováním nové marketingové komunikace divadla s větším apelem na dnes standardní komunikační kanály, jako jsou např. sociální sítě. Naše aktuální logo navíc není dostatečně flexibilní. Proto jsme se rozhodli pro radikální krok k větší dynamice, abychom oslovili nové diváky.
Jaký byl váš přístup k výběru autora nového designu, Jana Bartoně? Co vás na jeho práci zaujalo?
Jan Bartoň je zkušený grafik, který vytvořil vizuální identity měst jako Štramberk či Příbor a také Domu kultury Ostrava. Jeho práce spojuje moderní styl s elegancí. Navíc je rodák z Nového Jičína a k našemu divadlu má blízký vztah.
Nové logo vychází ze středového lustru. Proč zrovna tento prvek?
S Janem Bartoněm jsme se chtěli vyhnout typickým klišé, které jsou charakteristické pro každý divadelní prostor (opona, masky atd.). Hledali jsme prvek, který je v prostoru unikátní a zároveň signifikantní. A ten jsme našli v podobě středového lustru od akademického sochaře J. Boháče, který prochází dvěma patry od hlavního foyer až k šatně pro veřejnost. Je tedy jedním z prvních věcí, které si jako návštěvník divadla všimnete.
V říjnu jste otevřeli nový galerijní prostor Růžový salonek. Co v něm plánujete?
Hlavní motivací pro vznik Galerie Růžový salonek byl nevyužitý prostor, který původně sloužil jako dámský budoár. S kurátorkou Veronikou Hajdyla nás napadlo vytvořit galerii, která by se věnovala ženské tematice a vystavovala by se v ní tvorba převážně současných autorek. Aktuálně chystáme výstavu Lucie Králíkové tvořící pod značkou Efemer a módní návrhářky Terezie Rozálie Kladošové.
Jak důležitá je pro vás práce s mladými diváky?
Seznámení se s prostorem divadla u nás probíhá už od útlého věku. První kontakt s divadlem mají nejmladší diváci na tzv. Batoláriích, což jsou představení určená pro děti od dvou měsíců. Na Balotária věkově navazují Divadelní tvoření. Děti ve věku od 4 let si zde mohou vyrobit různé typy loutek a následně si s nimi zahrát. Frekvence uvádění je zatím 1x měsíčně, vždy v neděli od 10 hodin. Každá dílna má své vlastní téma a je tak premiérou. Na rozdíl od Batolárií, která kupujeme, jsou tvořivé dílny naši vlastní produkcí.
Jaký je zájem o tyto dílny? A co konkrétně plánujete pro nadcházející lednovou dílnu?
Zájem o dílny je veliký, kapacita jedné dvouhodinové dílny je 25 osob (děti včetně doprovodu), takže není těžké je vyprodat. Tématem lednové dílničky je Ladovská zima.
Nově uvádíte projekt „Divadelní 5“, kde probíhají besedy s různými osobnostmi. Jaký je cíl tohoto cyklu, a co byste chtěli, aby si diváci odnesli?
Divadelní 5 je sérií debat o celospolečenských tématech. Cílem je nabídnout divákům prostor pro zamyšlení nad aktuálními tématy, která hýbou současnou společností. Moderátorem a zároveň dramaturgem je Jan David. Hosty jsou známé osobnosti, které mají světu co říci např. Robert Záruba, který k nám zavítá 29. ledna.
Jaké jsou vaše další plány na rozvoj divadla?
Chceme upevnit naši pozici kulturní dominanty regionu a přivést nejlepší divadelní inscenace z celé republiky. Do budoucna je naší prioritou nabídnout pestrý a kvalitní program, který osloví různé cílové skupiny.
Autor : Miroslav Hodeček
