Internet i televizní zprávy jsou toho plné. Provozovatelé horských středisek si nyní mnou ruce, že teploty jsou konečně okolo nuly nebo i pod ní a sněžná děla či úspornější tyče už mohou jet na plné pecky. Na svazích to teď sněží, a až umělý sníh uzraje, mohly by se na začátku prosince rozjet vleky a lanovky také s lyžaři.
Družice řídí vrstvu sněhu
Trvalo chvíli, než i nejpragmatičtější vlastníci či pronajímatelé sjezdovek pochopili, že ždímat jen z přírody nejde. V Česku je navíc na svazích hodně těsno, a kdo se nesnaží, tomu ujedou lyžaři do Alp. Takže musejí neustále investovat. Kupodivu zjistili, že i když je pořízení nejmodernější techniky leckdy setsakramentsky drahé, v konečném součtu se provozní náklady snižují a kapsa areálů i příroda na tom profitují.
„Vyplatí se to například u roleb. Nejen kvůli úspornějšímu pohonu, ale i systému úpravy tratí,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek (AHS). V minulosti platilo, že rolbař jezdil po sjezdovce nahoru a dolů, rovnal boule a přehrnoval sníh tam, kde to vypadalo, že je ho málo.
Nejmodernější systém Lidar je napojený na družice, které s pomocí souřadnic GPS mapují sílu sněhové vrstvy. Rolba tak může upravovat podklad tam, kde je to opravdu třeba. Najezdí a „nasmrdí“ toho méně. Někdy pomohou i terénní úpravy, třeba v areálu jihočeského Lipna, kde to přineslo menší spotřebu vody pro zasněžování a také méně spotřebované elektřiny.
Sjezdovky versus zahradní bazény
Areály pochopitelně budují stále víc vodních nádrží, kde shromažďují přes rok vodu na zasněžování, protože „vycucávat“ okolní potoky a říčky už nesmějí. Tyhle akumulační nádrže pak doplňují stanovené kvóty pro odběr povrchových vod.
Do letoška jich ve všech střediscích u nás vzniklo čtyřicet a další budou přibývat. Jedná se asi o padesát takových zásobníků vody, pak by měly všechny nádrže pokrýt asi polovinu veškeré zasněžovací vody u nás.
Zasněžování versus zimní stadiony
Provozovatelé se kromě toho snaží podpořit pozitivní pohled na své podnikání i prezentací pro veřejnost. Spočítali proto, že k technickému zasněžování se v Česku využije jen 0,2 procenta povrchových vod.
„Není bez zajímavosti, že skiareály spotřebují na zasněžování osmkrát méně energie, než kolik jí odeberou zimní stadiony v celé republice,“ připomíná jedno z hledisek Čeněk Jílek, viceprezident AHS.
Pro Čechy posedlé domácím koupáním představuje objem povrchové vody pro zasněžování jen patnáct procent pitné vody, již si v celém Česku napustíme každý rok do svých soukromých zahradních bazénů.
