Průměrný věk pacientek reprodukčních klinik v Česku se za posledních pět až deset let rapidně zvýšil. Věk žen, které přicházejí, aby otěhotněly s vlastními vajíčky, se pohybuje mezi 39 a téměř 42 lety. Výrazně omezené cestování z ciziny má alespoň pro Češky a české páry jedno pozitivum. Nejsou čekají lhůty.
České reprokrálovství
|
Embryolog versus počítač Přechod do virtuálního pracovního světa během epidemie mnoho procesů urychluje. To se kladně projevuje v oblasti umělého oplodnění. Do něj stále více vstupuje umělá inteligence (AI – artificial intelligence). Začíná nahrazovat lékaře-embryology. Jde o to, že lékaři kvalitu embryí hodnotí podle vzhledu nebo rychlosti růstu a porovnávají je s jakousi ideální představou, jak by měla vypadat.
„Lékaři naší kliniky by měli už letos využívat vedle vlastních zkušeností i podklady počítačových zjištění. Umělá inteligence dokáže lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako doposud žádná laboratorní metoda nebo člověk,“ říká vedoucí lékař kliniky Reprofit Pavel Otevřel.
Odborníci předpokládají, že úspěšnost výběru díky umělé inteligence by se mohla zvýšit z šedesáti až na osmdesát procent. V praxi to znamená, že technologie se podle snímků naučí, jak vypadal vývoj tisíců jednotlivých embryí, a především jejich „úspěšnost“, zda oplodnění skončilo porodem, potratem, nebo se embryo vůbec neuchytilo. Podle těchto vzorů pak analyzuje další. Na výhodách použití umělé inteligence se shodují i další experti z oboru.
Češky střídají cizinky
|
„To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut,“ dokládá pro deník Metro Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.
„Ta sleduje přes čtyři stovky různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky,“ říká Pavliš. Vybírají, až přeberou Sami odborníci na „děti ze zkumavky“ však varují před všemocností i těch nejdokonalejších technologií i umělé inteligence. Problémem je věk lidí. „Například páry, kde je ženě 43 let a více, mají bohužel šanci na úspěch pouze v pěti procentech,“ říká reprodukční lékař Tomáš Bagócsi. Jen v Česku v posledních deseti letech vzrostl průměrný věk neplodných párů usilujících o léčbu z 33,6 na 36 let. „Průměrný věk párů je nyní dokonce 39 let,“ doplňuje Bagócsi.
Mezi faktory, které ovlivňují odsouvání rodičovství do pozdního věku, patří to, že ženy i muži se pro potomky rozhodují až ve svém třetím nebo čtvrtém vážném vztahu nebo po rozvodu v dalším manželství. A to už může být pozdě. „Je to právě mezi 35. a 40. rokem života. Bohužel pak mnohdy zjišťují, že otěhotnět v tomto věku není tak snadné. Ženy čelí klesajícímu počtu a kvalitě vajíček a muži snižujícímu se množství oplodnění schopných spermií,“ říká Štěpán Machač z olomoucké IVF Clinic. Přitom ideální věk prvorodičky se je do 25 let. „Každým rokem se přitom zvyšuje přibližně o půl roku věk pacientek,“ které přicházejí na reprodukční kliniky se žádostí o otěhotnění,“ doplňuje současný stav předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti David Rumpík.
Virus zastavil přirozený výběr partnerů Problémy s plodností má v Česku zhruba každý šestý pár. Nyní potíž zvyšuje i epidemie. Nepotvrdilo se, že díky hlavně jarní vlně přijde baby boom. Více dětí než v běžných obdobích se nenarodilo, spíše jich bylo méně. Může k tomu přispívat i „ekonomický“ stres párů, které se o dítě pokoušení. Zvýšený zájem o internetové seznamování také naznačuje, že je výrazně omezená možnost přirozeného navazování známosti. Tím pádem i šancí na potomka.
První české umělé
|
