Moravskoslezský kraj platil dlouho za chudý region, kde o levné pohřbívání není nouze. Jan Hájek, majitel ostravské pohřební služby Concordia, klišé vyvrací. Sotva odezněla krize, objednávek na rozloučení za ceny přes sto tisíc korun začalo přibývat.
Češi pohřbívají bez obřadu. Dřív by to byla pohana, dnes to neřešíme Češi si už zvykli na pohřby zcela bez obřadu. Autorku knihy O smrti a pohřbívání a antropoložku Olgu Nešporovou z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí to nepřekvapuje. Je to vlastní jen nám Čechům, nebo můžeme pozorovat trend v celé Evropě? Nám se ale, zvláště v této době, daří dobře. Dá se tvrdit, že si Češi raději koupí nové auto? Ani rok 1989 to nezměnil? |
„Před i během krize jsme zaznamenávali případy, kdy lidé nedosáhli finančně ani na základní pohřeb,“ uvádí Hájek. To se změnilo. Na Ostravsku a v okolí nyní počet drahých pohřbů roste. „Jedná se o lidi, kteří byli známí v regionu i mimo, v posledních 25 letech něco dokázali, pozůstalí na drahý pohřeb s velkou účastí, drahou rakví a bohatou květinovou výzdobou mají. V tomto segmentu zákazníci přibývají,“ konstatuje Hájek. Hájek předpokládá, že další velké částky utratí klienti za další loučení a hroby. Počet levných pohřbů bez obřadů se podle jeho názoru vregionu v posledních letech moc nemění.
Jak je na tom bohatá Praha? Tady je to překvapivě opačné. Drahá loučení žádný skok nevykazují. „Vnaší profesi se úspěch ekonomiky neprojeví. Když máte víc peněz, tak je spíš procestujete nebo koupíte nové auto,“ říká ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. „Největší nárůst pohřbů bez obřadu byl v devadesátých letech minulého století. Od té doby je jejich množství stabilní. „Počet bezobřadových pohřbů se od devadesátých let pohybuje mezi 30 až 40 procenty,“ dodává ředitel Mlčoch o situaci v české metropoli z pohledu firmy, kterou řídí.
Víc pohřbů, které se obejdou bez obřadu, zaznamenávají ale vBrně. Připouští to ředitel Pohřebních služeb města Brna Michal Tomášek. „Sociální pohřby bez obřadu, kdy je vceně kremace, vyjdou kolem pěti až šesti tisíc korun. Ten stejný, ale do země, stojí třináct až čtrnáct tisíc korun,“ říká Tomášek. VBrně přibyly rozptyly na loučkách, pozůstalí si častěji pronajímají místo vkolumbáriu než hrob.
Tomášek ale připouští, že růst bezobřadových pohřbů neznamená, že pozůstalí peníze v Brně neutrácejí. „Pořídí třeba dražší urnu a následně uspořádají velké a drahé rozloučení nebo zádušní mši, která jde už mimo naši službu.“ Klasický pohřeb bez obřadu, ale nikoli pohřeb sociální vychází podle Tomáška okolo osmi až deseti tisíc korun. Určitě podle něj ubylo drahých zakázek, tedy těch, kdy pozůstalí zaplatí okolo sto tisíc.
Chudí a osamělí si zaslouží rozloučení
Pohřební služby ročně evidují stovky nevyzvednutých uren. Zemřelí buď neměli příbuzné, nebo si jejich rodiny urny odmítly převzít.
Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby.
Nevyzvednuté urny končí na anonymních loučkách u krematorií. Zákon totiž obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky těchto zesnulých ukládaly, či zajišťovat obřady.
Jinou cestou jde například Praha 7. Ta má už několik měsíců v pronájmu hrobové místo, kam bude jednou ročně ukládat nevyzvednuté urny ze sociálních pohřbů. V dubnu uložila první urny. Nechyběl ani obřad, se zesnulými bez příbuzných se rozloučili římskokatolický a husitský farář a starosta této městské části.
