Urbanista Jan Trejbal chystá boží muka, jimž bude místo Ježíše Krista vévodit včelí úl a pod ním broukoviště. „Muka právě odléváme z bílého betonu v prostorách Kloknerova ústavu ČVUT v Praze,“ uvádí umělec, jehož dvoumetrové dílo přímo navazuje na barokní mistry.
Boží muka a medonosný hmyz. Jak to jde dohromady?
Boží muka patřila k typickému obrázku našeho venkova od 14. století, kdy se o nich objevují první zprávy. Pro mě nejzajímavější byla doba baroka, tedy 17. a 18. století, kdy vznikla tradice drobných sakrálních zastavení propojených s živoucí krajinou – taková boží muka sloužila i jako útočiště včel a brouků.
Máme 21. století, co nového vnáší do stavby božích muk?
Nejsem čistokrevný sochař, takže jsem volil možná zbytečně složitý proces výroby. Použil jsem 3D frézování a tisk, kdy základní kopyto určené k výrobě hlavy a patky muk bylo složeno z dřevěných plátů, kde tvar je generován počítačovým softwarem podle požadavků přímo od hmyzu. Po hrubém opracování jsme od ledna v sádrařské dílně Akademie výtvarných umění v Praze vyráběli formy z laminátu a kovu. Poslední výrobní krok proběhl tento týden.
Co tvůrčí finále obnášelo?
Pod vedením charizmatického ředitele ústavu docenta Jiřího Kolíska jsme odlili a odformovali oba dva díly z betonu UHPC (Ultra high performance concrete). Výsledek je dechberoucí a rád se o něj podělím na webu www.neozahrada.cz.
Kdy včelí boží muka na Budči umístíte? Co byste k této výjimečné lokalitě uvedl?
K instalaci dojde v srpnu, muka budou umístěna v poloze Na Týnici, kam se tradují počátky raně středověkého hradiště Budeč, které je tradičně spojováno s mládím sv. Václava, z první třetiny 10. století. Tehdy opevnila akropoli hradiště dřevo-hlinitá hradba a byla zde postavena rotunda sv. Petra a Pavla – nejstarší dochovaná stojící kamenná stavba v Čechách. S neklidným obdobím první poloviny 10. století je snad možné spojovat i nález masového hrobu 50 bojovníků právě na Týnici, kdy někteří archeologové místo spojují i s legendární Luckou válkou. Abych ale dodal něco ze současného kontextu místa, je zde nádherný výhled na České středohoří, vede tudy cyklostezka 0077 z Okoře i červená turistická značka – a zároveň úžasný klid.
Máte za to, že váš počin oživí tradici péče o sakrální památky?
Myslím, že tyto tradice stále přetrvávají a právě třeba barokní rafinovaně komponované krajiny – jako je Šporkův Kuks nebo i christianizovaná starověká hradiště – krásně dodnes ukazují, jak lze pracovat s drobnými památkami v kontextu celé lokace. Každopádně v případě mých včelích božích muk to bude každé jaro péče dětí ze základní školy Budeč o objekt (respektive o hmyzí domek), který bude potřebovat minimálně po dvou letech obnovovat. Novou tradici lze pozorovat i v širším smyslu v přístupu některých starostů a zastupitelů hlavně menších obcí, kteří mají slušné pravomoce k utváření udržitelného, ale tradičního klimatu.
Vraťme se ještě k vašemu projektu, mohou jej čtenáři nějak podpořit?
Po minulém rozhovoru v Metru jsem dostal řadu pozitivních námětů ke své práci a děkuji za ně. Pokud někomu přijde smysluplné, o co se s mezioborovou platformou Neolokator.cz již devět let snažím a dá mi vědět, budu velice rád. Protože je současný projekt Včelích božích muk velmi finančně náročný a nemám na něj ani žádné sponzory, ani granty, založil jsem finanční sbírku na portálu hithit.com, kde za drobný dar můžete na oplátku dostat třeba jejich 3D zmenšeninu, nebo zájezd all-inclusive autobusem na staroslavnou Budeč na jejich vysvěcení, které se jistě stane nejvýznamnější událostí této okurkové sezóny (smích).
