Bulvár, špioni i ekologové. Stačí nahlédnout do odpadkových košů a náš veřejný obraz je hlavou vzhůru

Až sedmdesát procent odpadků, které odhodí zákazníci do třídicích odpadkových košů v restaurační části velkého nákupního centra, by se dalo třídit podstatně lépe a nekončilo by na skládce. K takovému závěru došli na jaře v pražském obchodním centru na Černé Mostě. Vedení centra společně s odborníky z Institutu cirkulární ekonomiky analyzovali chování nájemců i zákazníků, aby alespoň ve svém zařízení vylepšili třídění a zvýšili recyklaci odpadků.

Loupež století se odehrála před 20 lety v Řitce
V Česku se jeden čas zabydlelo v mediálním bulvárním prostoru prohledávání kontejnerů v bydlišti známých osobností (viz box). „Přijela dodávka, ven vyskočil jakýsi chlap, chňapl pytel a ujel tak rychle, jako by právě vykradl banku,“ popsala před dvaceti lety tehdejší „loupež století v Řitce“ Helena Vondráčková. Naši novináři jen přejali zvyk, který už předtím praktikovali jejich zkušenější západní kolegové.

Do hlubin popelnic se ale noří nejen bulvární investigativci, agenti při pátrání po tom, jak se chovají diplomaté případného nepřátelského státu, kriminalisté při pátrání po dalších kusech rozřezaných lidských těl nebo bezdomovci hledající cokoli na prodej.

45 milionů nápojových obalů skončí v ohni
Nedávno se hrabali v odpadech i dobrovolníci z organizace Trash Hero. Ta se zabývá úklidem nepořádku v přírodě i ve městech. Tentokrát spolu s Iniciativou pro zálohování zkoumali, jestli jsou Pražané (a samozřejmě i návštěvníci hlavního města) opravdu vzornými třídiči, nebo odhodí i recyklovatelné obaly do nepatřičných nádob.

Z celkem 109 odpadkových košů v centrální městské části Praha 1 a v rezidenčním obvodu Prahy 12 bylo vybráno 480 nápojových obalů, přičemž konkrétně 194 kusů tvořily PET lahve a 286 kusů plechovky. V Praze 1 dobrovolníci vysbírali 119 PET lahví a 92 plechovek, v Praze 12, poté 75 PET lahví a 194 plechovek.

„Pokud čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně jen v Praze skončí v odpadu 45 milionů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.

Z dlouhodobých zkušeností Trash Hero, opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech, jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. „Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly, to znamená plechovky, PET lahve či skleněné lahve, tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ vysvětluje Karel Šanda, dobrovolník z organizace Trash Hero.

Slavné odpadky Některá prohrabování v popelnicích vstoupila do historie. Naší i té světové. Nebo minimálně do dějin kriminalistiky. Před dvaceti lety zjistila zpěvačka Helena Vondráčková, že jí z popelnice před domem v Řitce zmizely všechny odpadky. Bulvární novináři například zjistili, že zpěvačka používá sprej zvětšující objem vlasů a že její manžel kouří dlouhé Sparty. Reportéři francouzského časopisu dokumentovali 14 let odpadkové nádoby celebrit v americkém Beverly Hills. Za snímky prý inkasovali až šest tisíc dolarů za jednu sérii. V předdigitální a předinternetové éře, především v období studené války, se staly odpadkové koše, popelnice a další vyhozené věci z domácností i kanceláří a bytů zastupitelských úřadů předmětem důkladného zkoumání tajných služeb na obou stranách železné opony. Kontejnery jsou často místem likvidace lidských těl. Rekordmanem je Kyrgyz, který rozřezal tělo přítelkyně na 28 částí a roznesl je po hlavním městě Biškeku do popelnic. Veronica Taylorová z Pensylvánie v USA si prodejem věcí z popelnic vydělá měsíčně v přepočtu i přes 100 tisíc korun.