V průběhu své kariéry získala tato talentovaná sportovkyně několik cenných kovů na mistrovství světa.
Jak se připravujete na nadcházející raftovou sezonu a co je pro vás v přípravě klíčové?
Letošní sezona už je v běhu, máme za sebou dva závodní sjezdové víkendy na Labi pod Špindlerovým Mlýnem a také na Kamenici. Po zimní přípravě, kdy jsme se věnovali hlavně doplňkovým sportům, bylo potřeba začít se pravidelně scházet a sehrát se v posádce. Na tom ostatně pracujeme i teď! Před námi je série slalomových a sprintových disciplín a především ve slalomu je souhra posádky naprosto zásadní.
Které závody letos považujete za nejdůležitější a proč?
Pokud mluvíme o české sezoně, pak vybrat jeden klíčový závod není jen tak, protože nominace do reprezentace ČR je složená z celé série závodů, a je tedy potřeba dobře se připravit na celkem sedm závodních víkendů. Je pravda že některé disciplíny jsou lépe bodované, a tak se třeba v nadcházejícím víkendu budeme soustředit více na slalom než na sprint. S holkami jsme měly parádní vstup do sezony, a laťka je teď tedy hodně vysoko. Na mezinárodním poli jsou pro letošek ve hře tři velké soutěže dospělých – ME v Bulharsku, MS v Malajsii (pořádané mezinárodní organizací IRF) a MS v Argentině (zde je pořádanící asociací WRF). Juniorské posádky budou mít svoje MS letos ve Slovinsku.
OpenWomen 2022
V čem se podle vás liší závodní rafting od hobby raftingu a co by mohlo hobby jezdcům pomoci se posunout dál?
Hobby rafting a závodní rafting jsou dnes už opravdu hodně odlišné. V závodní formě raftingu nám nejde jen o to „nějak“ sjet úsek řeky, ale kromě vln a vodních válců „bojujeme“ také s časem, v případě slalomu také s překážkami v podobě branek, které musíme projet správným způsobem. A v disciplínách, jako je H2H nebo RX, kde najednou startují dvě posádky, doslova bojujeme (dovoleným způsobem samozřejmě) se soupeři o to, kdo dojede do cíle první. Hobby a závodní rafting ale mají něco společné – radost z pohybu a adrenalin který zažíváte.
Jak vnímáte komunitu rafterů v Česku? Máme podle vás silnou základnu i mimo závodní scénu?
Ne nadarmo se říká co Čech, to vodák. Komunita lidí, kteří se pohybují kolem vody, je opravdu široká a do jisté míry spojuje raftaře, kanoisty, „hobíky“ a závodníky. Český závodní rafting má v porovnání s jinými státy základnu velkou – na mezinárodních závodech pravidelně obsazujeme všechny kategorie od juniorů až po masters, pokud to pravidla dovolí tak klidně i dvěma posádkami. To je v mezinárodním měřítku naprosto ojedinělé. Snad ještě víc je ale vodáků v hobby sféře, nebo řekněme těch, kteří pádlování pojímají turisticky, a to je také celosvětový fenomén.
Co byste poradila někomu, kdo se chce z hobby raftingu posunout na závodní úroveň?
Pokud už někdo trochu zkušeností s pádlováním má a přemýšlí, že by si rád vyzkoušel i závodní formu raftingu, není nic jednoduššího než přijet k nám na závody a zúčastnit se jich nejprve jako neregistrovaná posádka. Na závodech si vyzkoušíte, jaké všechny výzvy vám rafting může nabídnout, a pokud mu přijdete na chuť, můžete se stát i členem Svazu vodáků České republiky (SVoČR) a objet celou sérii českých pohárů. Nejbližší závody budou tento víkend, 17. a 18. 5. v Roudnici nad Labem nebo se na nově příchozí budeme těšit třeba v pražské Troji 14. a 15. 6. Pokud by vám tahle voda přišla pro začátek příliš divoká, můžete vyzkoušet třeba závody pramic, které pod SVoČR také spadají. Pramičkáři mají nejbližší závodní klání 23. května v Rajhradu na Svratce.
Jaký je váš nejintenzivnější zážitek z raftových závodů?
Já už se raftingu věnuji pěknou řádku let a těch silných momentů bylo víc. Třeba když jsme uvízly s holkami z týmu v prostředku koryta na vltavských Čertových proudech a kamarádi nás házečkami postupně tahali z vody, když jsem poprvé s holkami byla na fakt velké vodě v Norsku na řece Sjoa, když se nám podařilo nechat za zády všechny soupeřky na mistrovství světa, když už jsem byla tak utahaná, až jsem se rozbrečela... Je toho hodně. Jak se říká, zažitek nemusí být vždycky dobrý, ale musí být silný. A takových je v raftingu nepočítaně!
Jak důležitý je týmový duch a spolupráce v raftingu? Máte nějaký způsob, jak udržet tým motivovaný a sehraný?
Bez spolupráce a týmového ducha to nejde. Závodíme ve čtyř nebo šestičlenných posádkách, a kdybyste si s někým povahově „nesedli“, bylo by úplně jedno, jak dobří sportovci jsou jednotliví lidé – jako tým by to nefungovalo. My se s holkami v posádce známe dlouhá léta, a i když se složení týmu malinko mění, jsme sehraná skupinka. Dobře známe naše vrtochy a slabiny, ale také silné stránky. A to všechno nás spojuje. Žádný jednoduchý recept na to nejde dát.
Na co se osobně letos nejvíc těšíte – ať už v závodění, nebo mimo něj?
Po sportovní stránce se hodně těším na mistrovství světa v Argentině, které nás čeká na přelomu října a listopadu. Těším se nejen na závod, ale i na jihoamerické zážitky.
