I když se mezigenerační vztahy postupně mění, některé názory mladších lidí na seniory se stále opakují. Žijí na náš úkor, ze sociálních dávek, jsou pomalí, v obchodech překážejí.
„Při jedné z návštěv našeho domova přišly děti popřát našim seniorkám k svátku matek,“ říká Eva Stiborová, vedoucí aktivizačního oddělení domova seniorů v Sokolnicích u Brna. Když dětem nabídla, aby navštívily i seniorky na pokojích, některé odmítly. „Dozvěděla jsem se, že někteří rodiče si nepřejí, aby děti viděly seniory ležící v postelích na pokoji,“ prozrazuje Eva Stiborová.
Zakladatelku Geriatrického centra Praha Ivu Holmerovou takové postoje s ohledem na zkušenosti až tolik nepřekvapují. „Je to možná obraz ageismu v naší společnosti. Být starý není nic špatného, být na konci života je stejně přirozené jako být na jeho začátku. Jen si to neradi připouštíme,“ říká pro deník Metro Holmerová.
Určitě to podle ní neplatí o všech rodičích, možná ani o většině, možná jde o nedorozumění. „Prostředí, kde žijí staří lidé, může působit vstřícně a utěšeně, nebo právě naopak. Na tom asi také záleží,“ uzavírá Holmerová.
Eva Stiborová ze Sokolnic také zpracovala šetření mezi téměř 650 žáky základních a středních škol. Z průzkumu zjistila, že třetina dotazovaných se doma s rodiči vůbec nebaví o prarodičích. Pouhá desetina z nich se domnívá, že o bydlení dědy a babičky by se měla postarat především vlastní rodina, zatímco téměř polovina dotázaných dětí a teenagerů by starost přenesla na domovy důchodců. „Mladí, kteří zažili babičky a dědečky v rodinách, nemají problém starší generaci přijímat,“ připomíná sociolog Zdeněk Papoušek.
„Tím, jak rodiny žijí daleko od sebe, děti nevidí rodiče, jak se o prarodiče starají, nevědí, co to obnáší, a necítí se k tomu povinováni. Ke změně postoje a pochopení je třeba emoční zážitek,“ vysvětluje Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno. Podle ní se ale naštěstí začíná o stárnutí více mluvit. V této nemocnici k tomu využívají osvětové modely simulující stáří. „Aby mladí poznali, jak se cítí ten, kdo už mladý není,“ dodává přednostka.
Český rozhlas organizuje pravidelně akci Ježíškova vnoučata. Zcela cizí lidé plní přání osamělým seniorům. Nekupují jen dárky, seniory i navštěvují. „Osaměle se totiž cítí i ten, za kým rodina jednou za týden přijede,“ říká Martin Karlík, redaktor rozhlasu, který o „vnoučatech“ točí často příspěvky. „Takový senior sedí celé dny doma, nudí se. Každá aktivita, kdy se s někým může setkat, je pro něho fajn,“ uzavírá Martin Karlík.
Mezigenerační kontakty
|
