Že jste šťastně v cíli své cesty, neříkejte ani sto metrů od domova. Vždy se může něco stát. K dopravním nehodám často dochází právě v místech, kdy řidiči myslí už na něco jiného.
Sněhem namrzlá velká kaluž
„Najížděl jsem do poslední zatáčky, měl jsem to k domu asi pět set metrů. A právě v té poslední zákrutě byla pod sněhem namrzlá velká kaluž. Bylo z toho poškození zavěšení pravého předního kola o obrubník,“ popisuje řidič Jan z pražských Kunratic loňskou nehodu. Kdyby nebyl pojištěný, asi by se tehdy pokoušel vymáhat náhradu škody od údržby silnic. Zřejmě by to doložil i záznamem z kamery, kterou už tři roky používá. Každopádně tuhle část z videa si pro poučení uložil do počítače. Připouští, že kousek od domu už nevěnoval řízení takovou pozornost jako celou dobu předtím. Nevěnování se řízení přitom patří podle Policie ČR dlouhodobě mezi nejčastější příčiny dopravních nehod a v roce 2025 se znovu řadilo mezi hlavní faktory nehod s následky na zdraví i životech.
Časté chyby
Podobně jako u Jana, tak i mnoho nehod má příčinu v rutinním řízení. Jde o krátké a opakující se cesty – ranní jízdu do práce, rozvoz dětí do školy, nákup v blízkém obchodě nebo návrat domů po známé trase. Řidič má pocit jistoty, zná prostředí a přestává vnímat provoz jako potenciálně rizikový. Právě zde ale dochází k častým chybám.
„Rutinní řízení je z hlediska bezpečnosti paradoxně nejrizikovější. Řidič má pocit, že situaci plně ovládá, a jeho pozornost polevuje. Největší hrozbou je nevěnování se řízení,“ říká Oldřich Kassl, pražský koordinátor organizace BESIP. „Prevence spočívá v aktivním řízení, ve vědomém sledování provozu i na krátkých trasách a počítání s chybou ostatních.“
Zajímavý pohled přinášejí data o tom, jak rizika vnímají samotní řidiči. Průzkum společnosti Nextbase ve spolupráci s agenturou Ipsos ukazuje, že 47 procent českých řidičů se nejvíce obává chyby jiného řidiče.
