Češi na síti tráví 2,5 hodiny

Žijeme on-line! Průměrný český uživatel internetu denně stráví na sociálních sítích 149 minut. Jinak řečeno dvě a půl hodiny denně lidé civí na Facebook či Instagram. Češi sjíždí sociální sítě čím dál častěji. Loni byl totiž průměrný čas strávený na nich o pět minut menší. Vyplývá to z průzkumu Ami Digital Index, který nyní zveřejnila společnost Ami Digital a agentura STEM/Mark.

Podle odborníků na adiktologii ale čas strávený v on-line světě není jediné měřítko, podle kterého lze posoudit, zda je člověk závislý na internetu. „O tom se dá mluvit až tehdy, když on-line aktivity zasahují do off-line života. Tedy když lidé kvůli aktivitám na počítači chodí pozdě do práce nebo propadají ve škole,“ říká pro deník Metro Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podle něj jsou ale jiní, mnohem větší strašáci než sociální sítě. „Například počítačové hry. Děti, které je hrají, mají větší sklony k závislosti na on-line světě,“ říká Vacek, jenž také pracuje v adiktologické on-line poradně.

Kamarádí s cizinci

Právě on-line aktivitami dětí se zabýval Průzkum společnosti Kaspersky Lab realizovaný ve spolupráci s psychologickými poradnami Ipcko a Modrá linka letos v únoru mezi dětmi ve věku 12–16 let a jejich rodiči.

„Z našich dat vyplývá, že malí Češi tráví na internetu v průměru každý den 170 minut. Tři čtvrtiny z nich mají svůj profil na sociální síti Facebook,“ říká Petr Kuboš z firmy Kaspersky Lab, která se zabývá vývojem ochranného softwaru proti virům a spamu. Kuboš zároveň dodává: „Alarmující ale je, že celých 20 procent mladých komunikuje po internetu i s lidmi, které osobně nezná.“

Kuboš také upozorňuje na rozdíly mezi dětmi ze Slovenska a z Česka. „Velký rozdíl mezi mladými lidmi jsme zaznamenali v počtu přátel, které mají v průměru na sociálních sítích. Zatímco u nás uváděli průměrně 150 přátel, na Slovensku to bylo 252 přátel. Čeští mladí lidé jich přitom osobně znají v průměru 114, Slováci 156.“

Instagram jede

Dřív byl synonymem pro sociální sítě hlavně Facebook, dnes mu ale začíná šlapat na paty Instagram. „Ten je aktuálně trojkou na trhu a novým formátem Instagram Stories se mu daří oslovovat mladší cílovou skupinu a současně zvyšovat aktivitu stávajících uživatelů, což je pro sociální sítě klíčový faktor,“ uvedl ředitel Ami Digital Vladan Crha.

Trendem poslední doby ale také je, že samy sociální sítě přímo v aplikaci upozorňují své uživatele, kolik na nich tráví času. Kromě Instagramu chystá „hlídač“ času i Google. Aplikace by vám měla například sdělit, kolikrát odemykáte telefon, nebo umožní nastavit časový limit, který chcete denně v jednotlivých aplikacích strávit.

Kybernetická bezpečnost v Česku

Případů kybernetické kriminality v tuzemsku přibývá. Odhalených trestných činů je za sedm let, kdy vedou policisté statistiky, téměř čtyřikrát víc.

Česká policie sleduje vývoj trestných činů spáchaných v kyberprostoru, tedy především v rámci internetu, od roku 2011. Počet případů kybernetické kriminality od té doby setrvale vzrůstá, ze zhruba 1500 trestných činů v roce 2011 na více než 5650 trestných činů v roce 2017. Tempo růstu se ale v posledních letech zpomaluje.

„Důležité je vysvětlit to, že tato čísla nepojednávají o skutečném počtu případů, ale o počtu trestných činů, které byly kvalifikovány,“ říká šéf kybernetické bezpečnosti poradenské společnosti Deloitte Adrian Demeter.

l Od začátku sledování mají nejvyšší zastoupení podvodná jednání, a to kolem šedesáti procent. Jejich počet do roku 2016 stabilně rostl (z 917 v roce 2011 až na 3235 v roce 2016). Loni jejich počet poprvé meziročně poklesl na 55 procent, ale významněji narostl počet jiných trestných činů, oproti roku 2011 především hackingu (z 4,4 procenta na 10,8 procenta). Dalším nejčastěji zastoupeným přečinem jsou hackerské útoky.

Na českém internetu se lze setkat s několika druhy internetových útoků. Jejich potíráním se alespoň v případě státních úřadů zabývají speciální vládní týmy. Mezi takové prohřešky patří například takzvaný phishing, což jsou podvodné stránky vytvořené nejčastěji za účelem získaní citlivých informací od uživatelů (uživatelská jména, hesla nebo třeba přihlašovací údaje do internetového bankovnictví).

Pozor by si měli uživatelé dávat také na takzvaný malware. Jde o škodlivý kód, který se může šířit různými způsoby, například prostřednictvím přílohy v e-mailu, nakaženými webovými stránkami, chybou v programu a podobně. Další klasikou je takzvaný trojan neboli trojský kůň. Jde o škodlivý program, který se tváří jako užitečná hra nebo nejrůznější editační nástroje. Ty pak mohou sledovat akce uživatele napadeného počítače, rozesílat z něj spamy nebo zjišťovat uživatelská jména a hesla.