Není divu, že délka dožití ve zdraví se u českých mužů pohybuje lehce pod dvaašedesáti lety, u žen o necelý rok déle. Pak už dost času tráví návštěvami ordinací, polykáním prášků, rehabilitacemi a dalšími zdravotními úkony. Přitom za zhoršujícím se stavem jejich těl není vždy jen namáhavá profese, ale spíše sebedestrukční životní styl.
Pacienti na jeřábech. Vozí je z celého Česka
Stačí vyrazit do pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), a to do takzvaného XXL oddělení na III. interní klinice. Léči zde nemocné, kteří si svůj stav většinou přivodili nadměrnou nadváhou, nebo i ty, kteří potřebují nějaký operační zákrok a běžně s nimi nelze kvůli nadváze manipulovat.
Nedávno tady rozšířili počet lůžek pro pacienty s extrémní, tedy morbidní, obezitou o postele s ještě větší tonáží, než tu měli dosud. K „lehkým“ postelím pro pacienty kolem 150 až 200 kilogramů přibyla lůžka s nosností o sto a více kilogramů. Pomocí „jeřábů“ mohou přemisťovat osoby s hmotností stovek kilogramů na lůžka a do sprch. Protože se jedná o výjimečné pracoviště v rámci českého zdravotnictví, směřují sem případy i z jiných nemocnic a měst.
„Podobná oddělení by měla být s ohledem na stoupající požadavky i v jiných krajích, možná v každé nemocnici,“ teoretizuje Martin Prázný, vedoucí zdejšího Obezitologického centra. To, že tady léčí nemocné s cukrovkou druhého typu, tedy tou, kterou si obvykle člověk přivodí nezdravým životním stylem, bere jako samozřejmost. „Roste ale také počet cukrovkářů prvního, tedy vrozeného typu, potom přibývají obézní děti a u nich se rozšiřuje diabetes druhého typu,“ konstatuje Prázný.
Cukrovkou obojího typu trpí v Česku asi milion lidí, většinou s jedná o druhý typ. Pro zdravotnictví její léčba představuje výdaje ve stovkách miliard korun.
Zázračné pilulky už máme, ale nejsou samospásné
Za obezitou, která postihuje přes polovinu naší populace, jsou stále stejné příčiny. Nepohyb, konzumace tučných jídel, alkohol všeho druhu, často v nadměrném množství. Nadváha až obezita je pak rodnou sestrou široké škály kloubních onemocnění, problémů s páteří a v první řadě téměř kompletní tabulky srdečních chorob a nemocí oběhu krevního vůbec. V posledních letech sice přibývají nové a nové, leckdy téměř „zázračné“ léky na hubnutí, které dokážou nemocným snížit váhu až o dvacet procent. Jsou tu i stále lepší operativní zákroky trávicího systému. Jenže nelichotivý stav by vylepšila především změna životního stylu.
Proto se i zdravotnická zařízení při léčbě civilizačních chorob snaží na pacienty působit, aby zásadně změnili například své stravovací návyky. Aby jídlo nebylo jen doprovodným léčebným prostředkem, ale léčbou jako takovou. „Výživa se z podpůrného programu změnila v klíčový nástroj jak prevence, tak léčby,“ zdůrazňuje Jarmila Křížová, vedoucí lékařka Jednotky intenzivní metabolické péče III. interní kliniky VFN.
Přemisťujeme se, ale nehýbeme se
|
