Co znamená Orko?
Je to stará skautská přezdívka, „Orlí oko“, a na internet se dostala, když mi vyšla první kniha, protože požadavkem nakladatelství bylo, aby se objevila na obálce. Z komerčních důvodů. V Brně nikdo moc neznal Marka Váchu, Orka znali všichni.
Dá se skloubit svět genetiky, molekulární biologie a teologie?
Ani nemůže. Věda se ptá „jak“, přemýšlí o tom, jak se přepisují geny, a zajímá ji všechno, co lze změřit. Teologie se naopak ptá „proč“, ptá se, jaké vesmírné plavby jsme vlastně součástí. Co je to za fantasy příběh, ve kterém pluje naše Země jako obrovská botanická zahrada vesmírem? A jak je možné, že my, osamělí námořníci, o tom přemýšlíme?
Víte o něčem, co nedokážete vysvětlit vědeckou cestou a musíte se spoléhat na vysvětlení duchovní?
Ve vědě nelze spoléhat na „duchovní“ vysvětlení, právě proto, že věda je věda. Z celého širého světa nás zajímá jen ten úzký výsek skutečnosti, který je měřitelný a vážitelný. Na tomto úzkém poli, vykolíkovaném tím, co lze změřit, jsme ale docílili působivých úspěchů – od vozíčků na Marsu po přečtený genom člověka. Spoustu věcí z toho úzkého řezu koláče ještě nevíme. Ale nevíme taky mnoho jiného, co je mimo ten měřitelný výsek.
Přednáškami a knihami často cílíte na mladou generaci. Čeho byste chtěl dosáhnout a co byste u ní rád změnil?
Mládež, se kterou jsem v kontaktu, má silný cit pro dobro a zlo, je kreativní se spoustou dobrých nápadů a oproti mé generaci se velmi angažuje ve veřejných věcech, v ochraně přírody nebo i v politice. Milion chvilek pro demokracii založil jeden student! V čem je asi naopak moje generace lepší, je to, že my jsme ještě věděli, že nic není zadarmo a že je třeba mít nejen výborné nápady, nýbrž i pevnou vůli je uskutečnit, že je třeba na sobě pracovat a neodpočívat nebo neodpočívat příliš.
Máte vyhraněný názor na potraty. Pohlížíte na ně rozdílně jako přednosta Ústavu etiky a humanitních studií a jako katolický kněz?
Svět je jeden a jeden jsem i já. Všechno, co říkáme v bioetice, musí být obhajitelné rozumem. Bylo by riskantní prosazovat nějakou myšlenku jen proto, že tak říkají bohové. Kdo s nimi mluvil? Kdo sepsal jejich myšlenky? Nedošlo při sepisování k posunu významu? Víme přesně, že bohové říkají právě tohle? Takže, prosím své studenty, zapojte rozum. Co se týče potratů, tak že je to špatně, říkají všichni na všech stranách, a všem je jasné, že fyzickému ani psychickému zdraví ženy potrat neprospěje. Ani dítěti. Jen někteří říkají, že je to poslední možnost, když všechny metody kontracepce selhaly. Nyní je ovšem velmi těžké, až nemožné, obhajovat potraty. Ze dvou důvodů. Předně, v molekulární genetice a v chirurgii jsme již tak daleko, že dokážeme nejen přečíst genom dítěte dlouho před narozením, ale dokážeme již taky dělat chirurgické zásahy před narozením. Argument „kus těla matky“ je tak neobhajitelný, všem je jasné, že dítě je samostatná entita. Za druhé, jak postupuje čas, jsme stále citlivější k ochraně ekosystémů a jednotlivých druhů zvířat a rostlin. A pokud jsme ochotni dělat náročné akce za záchranu bledulí nebo tuleňů, logicky se pozornost obrací i k záchraně mláďat našeho vlastního druhu. Když ochraňovat život, tak veškerý.
Jste pro zrušení celibátu v kněžské službě. S jakými názory se setkáváte ze strany kolegů a křesťanů?
To je názor Wikipedie, kam to pověsil kdo ví kdo. Ale ano, pro zdobrovolnění celibátu kněží z terénu jsem. Právě v těchto dnech papež František prohlásil, že v Amazonii, v odlehlých místech s nedostatkem kněží, je myslitelná varianta vysvěcení místních ženatých indiánů na kněze. Amazonie jistě není intelektuálním ani jiným ohniskem katolické církve, ale může se jednat o precedens, který se rozšíří. V tomto smyslu mám zcela stejný názor jako papež.
Co říkáte na náboženskou situaci v Česku? Proč jsme jednou z nejateističtějších zemí na světě? Proč Češi nevěří v Boha?
Ale věří. Navíc, ten český odpor se netýká ani tak pánaboha samotného, jako spíše jeho pozemského personálu. Ale je pravda, že i na to slovo alergičtí jsme, neboť každý si pod ním představí to nejhorší, co ho napadne. Malují grimasy a píší pod to „Bůh“!, stěžoval si už dávno Viktor Frankl. Ateista to má jednoduché, řekne, že není Boha. Ale co když se zeptám ateisty, co má na nejvnitřnějším místě duše, o co by nikdy nechtěl přijít, proč žije? Zde je odpověď mnohem těžší.
Často mluvíte o dobru a o lásce. Co pro vás tato slova znamenají?
Mnoho. Slova mají velikou moc. Nestydím se za to, že věřím, že pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Že například náš prezident se tomu vysmívá, vnímám velmi vážně. Taky vnímám velmi vážně názory, že politik vlastně může nebo musí lhát. Nemusí! Když nesmí lhát řidič tramvaje a nesmí lhát učitel, tak nesmí lhát ani politik. A jak chcete učit děti, že se nemá mluvit sprostě, když prezident mluví? Ty věci se s námi potáhnou ještě desítky let. Zkazit národ je snadné. Vybudovat, mnohem těžší.
