Nejkritičtější podmínky panují ve Středočeském kraji, kde je nejméně lékařů na obyvatele, zatímco nejlepší dostupnost zdravotní péče vykazuje Olomoucký kraj.
O milion seniorů více?
Situaci komplikuje demografický vývoj. Jak upozorňuje Český statistický úřad, podíl seniorů v populaci se zvyšuje a po roce 2050 bude každý třetí obyvatel Česka starší 65 let. [Počet lidí v produktivním věku tak klesne, zatímco poptávka po zdravotní péči poroste. Z dostupných údajů vyplývá, že přibyde přibližně milion seniorů.
Ministerstvo zdravotnictví se snaží situaci řešit zvyšováním kapacity vysokých škol a podporou rezidenčních míst. „Lékařské fakulty díky vládní podpoře vyprodukují během příštích deseti let asi 19 500 nových lékařů, což představuje navýšení o 40 procent současné kapacity,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Jakob. Kromě toho se od akademického roku 2025/2026 navýší počet studentů nelékařských oborů o více než 500 míst. „Půjde zejména o všeobecné sestry a další zdravotnické pracovníky,“ upřesňuje.
Vedle toho vznikají i nová rezidenční místa pro praktické lékaře, pediatry a psychiatry pro děti a dorost, která finančně podporuje stát.
Co mění pravidla hry?
Řešením, které může zdravotnictví odlehčit, je telemedicína, tedy poskytování zdravotní péče na dálku. „Pokročilejší využití telemedicíny ve zdravotních službách je nezbytné i s ohledem na stárnutí populace nejen pacientů, ale i samotných lékařů, a také na možnosti moderních technologií, které stále přetěžovanějšímu systému mohou generovat významné úspory,“ říká Viktorie Plívová, tisková mluvčí VZP. Před dvěma lety se v Česku uskutečnila unikátní operace, při níž chirurgové z pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) operovali pacienta s tříselnou kýlou. Operace proběhla na dálku pomocí 3D mikroskopu a soukromé 5G sítě. „Síť 5G zajišťuje minimální zpoždění a vysokou kapacitu přenosu, což je nezbytné pro přenos dat v reálném čase. Běžné veřejné sítě nejsou pro takto náročné aplikace vhodné, protože nedokážou garantovat stabilitu a rychlost přenosu,“ vysvětluje Jakub Kopecký, ředitel pro Industry 4.0 z T-Mobile.
Telechirurgie, jak se obor nazývá, má význam nejen v krizových situacích, ale i pro vzdělávání. „Student se může stát součástí týmu, i když je fyzicky vzdálený. Ve 3D zobrazení s možností komunikace se virtuálně stává součástí operačního týmu,“ vysvětluje ředitel ÚVN Praha Václav Masopust. Dodává, že v budoucnu by systémy měly umožnit vložení 3D obrazu do obrazu bez ztráty kvality. „To chirurgovi umožní přímo ukázat, jak zákrok provést, bez potřeby zdlouhavých slovních instrukcí. Bude to přínosné jak v krizových stavech, tak při školení mladších lékařů,“ míní Masopust.
Telemedicínu však brzdí hlavně technické a legislativní překážky. Chybí standardizace technologií, spolehlivé připojení a vyjasnění otázek odpovědnosti. „Ne všechny nemocnice mají přístup ke kvalitní síti. Zásadní roli proto hraje rozvoj 5G sítí, ale také školení zdravotnického personálu. S digitalizací zdravotnictví by se dostupnost těchto technologií měla rychle zlepšovat,“ říká Kopecký.
Zákon definuje telemedicínu
Česko v oblasti eHealth dosud spíše zaostávalo. Méně než čtvrtina ordinací umožňuje on-line objednání, jen 18,3 procenta nabízí videokonzultaci a žádost o recept on-line poskytuje 36,3 procenta zařízení. Pacienti dosud nemají ani elektronický přístup ke svým zdravotním údajům, podle analýzy Evropské komise má přístup méně než 19 procent populace. Významným krokem vpřed byla novela zákona o zdravotních službách a vyhláška o telemedicínských službách, která upravuje technické a bezpečnostní požadavky. „Vyhláška řeší kvalitu a bezpečnost komunikace, šifrování, způsob ověření identity pacienta i lékaře a také podmínky záznamu komunikace,“ líčí Barbora Dubanská, expertka na právo ve zdravotnictví.
