Od chvíle, kdy se částečně uvolnil vývoz obilí z Ukrajiny, mouka přibrzdila ve zdražování. To se ale nejspíš změní, na světových burzách totiž obilí opět zdražuje. Jenže podíl mouky na celkové ceně konečného výrobku není rozhodující. Hlavní slovo má plyn a elektřina.
Doplatím mzdy, energie a zavřu krám
„To, co jsem za třicet let vydělala, teď dám ještě do provozu pekárny, abych to dotáhla do konce roku, a pak končím. To jsem slyšel od známé od nás z Moravy, která se připravuje na uzavření firmy,“ cituje Petr Křivka, předseda představenstva Svazu pekařů a cukrářů České republiky. Podobných telefonátů má v posledních měsících a týdnech víc a víc. Na otázku, jestli může jmenovat konkrétní pekárny a podnikatele v oboru, krčí rameny. Může, ale nechce.
„Ti lidé mají nějaké závazky, smlouvy s odběrateli, tomu všemu chtějí dostát,“ říká Křivka. Nechtějí také vyvolávat paniku, vždyť některé ze středních pekáren, které spotové ceny plynu teď dostaly do kolen, dávají práci někdy až sto nebo sto padesáti lidem.
Česko chlebové
|
Na prvním místě jsou totiž ceny především zemního plynu, který je hlavní „pohonnou“ jednotkou pekáren. „Komu skončila fixace cen, ten nyní platí třeba i desetkrát víc než loni nebo před koncem nasmlouvaných cen,“ připomíná Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel pekařského a cukrářského svazu. V průměru ale všem pekárnám zdražil plyn o 350 procent. „Na jednom kilogramu chleba tak ztrácejí výrobci téměř sedm korun, které nyní musejí vyplácet z úspor nebo zisku u jiných produktů pečiva,“ vypočítává Hlavatý.
Rakouský, německý, polský, či slovenský chléb?
Možnost, že malé i velké pekárny přenesou drahé energie na spotřebitele, není ale snadná. Velké obchodní řetězce, přes které se prodá rozhodující množství chleba a dalšího pečiva, nemusí příliš drahý chleba, rohlíky a další pekařské výrobky odebrat. „Z českého pečiva se stane neprodejné zboží. Řetězce pak sáhnou po levnějším ze zahraničí,“ obává se Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky.
Strop je příliš vysoko
|
Cena běžného konzumního chleba se nyní pohybuje kolem čtyřiceti korun za kilogram. U sousedů na Slovensku se pohybuje kolem sedmdesáti korun, v Německu je k dostání od šedesáti do osmdesáti korun. Favoritem na dodávky chleba a ostatního pečiva by tak bylo Polsko, kde se kilogram vejde pod čtyřicet korun. „Už nyní registrujeme zavřené pekárny, které měly dohromady obrat kolem jedné miliardy korun,“ připomíná Večeřová. Pravděpodobně by se omezil sortiment, ne všude by bylo pečivo čerstvé jako nyní. V některých okresech by nemusela být pekárna vůbec.
Je to drahé? Za neřesti utrácíme násobně víc
Česká rodina utratila za poslední rok v průměru kolem 1600 korun za chléb a pečivo, útraty jí tak narostly o pár stokorun (viz box). Nejlevnější rohlíky jsou nyní za přibližně tři koruny, koblihy se pohybují mezi osmi až jedenácti korunami za kus. Jedná se ale o ceny ve velkých prodejnách, v malých pekařstvích si podstatně připlatíte.
„Roční příplatek za dražší pekárenské výrobky se v rodinném rozpočtu projevil asi jedním procentem,“ upozorňuje Hlavatý. Stále ještě patříme v této komoditě na evropské cenové dno, v lednu jsme byli pátí od konce, asi třetinu pod unijním průměrem.
Na drahý chléb a rohlíky bychom bezesporu peníze měli. „Za hazard utratíme asi o třetinu víc, za alkohol až třikrát víc a za tabákové výrobky více než trojnásobek,“ zdůrazňuje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Hlavatý. Méně nás v Česku stojí jen drogy, konzumenti za ně dají kolem čtyřiceti procent částky, kterou utratíme za chléb a pečivo.
Podomácku
|
