Pokud se po ní projdete, nasajete zdejší typickou atmosféru – ztratit se můžete v zrcadlovém bludišti, ale i v nabídce piva milého Bistra 53. Na pivo můžete ale i do stylového Krumlovského mlýna, na výstavu pak do Egon Schiele Art Centra.
Široká ulice je však zajímavá i svými domy – třeba číslo 77 zaujme renesančním portálem, který ve městě jen tak nenajdete. Tady žil v letech 1588 až 1592 Michael Antonín z Ebbersbachu, alchymista na dvoře krumlovského vladaře Viléma.
Pivo si dejte v Bistru 53 v Široké ulici.
A číslo popisné 74? Na dveřích se píše, že jde o restauraci a penzion Krumlovská pohádka. Nocleh ještě nemáme, dům s klasicistním průčelím znázorňujícím uctívání hostie sv. Václavem naznačuje, že by tu mohli být pohostinní. A také že ano! Na recepci se dozvídáme, že mají volný pokoj.
Svátky
|
Dům, kde Krumlovská pohádka sídlí, má hned za recepcí v renesanční síni jeden unikát. Při opravě v roce 1993 byla v podlaze objevena dlažba z hovězích kostí. Prohlédnout si ji můžete pod mříží. I nad hlavou je to zajímavé – na klenbách jsou znaky Viléma a Petra Voka z Rožmberka malované roku 1594 a později doplněné erby Schwarzenberků a Eggenberků.
Pro novináře je to penzion jako stvořený, vždyť tady v letech 1720–1725 žil Jan František Tschernischen, právník a městský písař, který proslul neústupným bojem za městská práva proti světské i církevní vrchnosti. I před ním tu žil písař. Fridrich Litvín zdejší okenice otevíral od roku 1589. Ten ale takový „hrdina pera“ nebyl, proslul cizoložnou aférou a pak přišel o postavení i majetek.
Od roku 2016 patří dům manželům Královým, se kterými se večer potkáváme. „Padlo nám to tu do oka a srdce nejvíce ze všech míst, co jsme v Krumlově navštívili. Budova má pro nás úžasného ducha historie, malebnosti a rodinné atmosféry,“ vzpomínají. Technicky prý byla budova v dobrém stavu, jen interiérové ztvárnění chtěli změnit. Pustili se tedy do rekonstrukce interiérů a ve spolupráci s designéry vytvořili pokoje, které nesou jejich pohled na jméno Krumlovská pohádka. Mimo kupní investice do objektu „vrazili“ dalších šest milionů korun.
Fasáda Krumlovské pohádky má zelenou barvu.
„Začali jsme Pohádku provozovat na konci rušných časů v Českém Krumlově, což jsme tehdy samozřejmě netušili. A tak nás od počátku čekaly proměnlivé roky končící již dvouletou dobou pandemickou. Bereme to s pokorou jako výzvu dělat vše trochu jinak. Od různých úsporných opatření, kdy sázíme spíše na menší, ale kvalitní tým spolupracovníků, také neustále vymýšlíme, jak naše služby vylepšit,“ říkají. I když z Českého Krumlova prý nepochází, cítí při krocích po žulových kostkách tajuplných uliček pokoru, klid a úctu k dávným dobám, které zde zůstaly k nahlédnutí všem turistům.
