Na domě v Kmochově ulici na Smíchově, kde žil, byla plukovníku Oldřichu Pinkasovi odhalena pamětní deska. Symbolicky přesně 3. září, v den 140. výročí jeho narození.
Hlas četnického muzea
Pinkas byl vizionářem, který posunul bezpečnostní složky na evropskou úroveň.
„Značnou část své profesní dráhy zasvětil rozvoji četnické pátrací služby,“ uvedli zástupci Muzea četnictva a stráže bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou, kteří se odhalení desky zúčastnili. „Významně se podílel zejména na rozvoji služební kynologie a byl rovněž autorem řady odborných publikací z oblasti pátrací a bezpečnostní služby,“ doplnili.
Deník Metro oživil první pražskou trolejbusovou trať. Projeli jsme legendu 8 Tr![]() |
Dá se tak říct, že když dnešní kriminalisté hledají otisky prstů a policisté vyrážejí do akce se služebními psy, i Pinkasův odkaz je pořád někde v pozadí.
Od filozofie k četníkům
Přitom Pinkasův život původně vůbec nevypadal jako kariéra muže, který bude jednou stát u zrodu moderního československého pátrání.
Narodil se v roce 1886 v Tachlovicích poblíž Prahy a po studiu na Malostranském gymnáziu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval filozofii, češtinu a němčinu. Měl tedy našlápnuto spíš k učitelské katedře než k četnické uniformě.
Pak ale přišla první světová válka a následně vznik samostatného Československa. V roce 1919 Pinkas vstoupil do nově budovaného československého četnictva.
A rychle se ukázalo, že muž, který původně mířil do světa filozofie a literatury, má talent na něco úplně jiného – na organizaci moderního pátrání.
Trolejbusem až na Zbraslav. Strakonická měla být dopravní tepnou budoucnosti![]() |
Otisky prstů místo dojmů
Prvorepubliková kriminalistika se tehdy hekticky měnila. Zločinci byli vynalézavější, policie potřebovala přesnější metody a nestačilo už jen spoléhat na výpovědi svědků nebo četníkův instinkt. Pinkas proto společně s dalším významným četníkem Josefem Povondrou vytvořil roku 1922 publikaci Pokyny pro službu pátrací a daktyloskopickou bezpečnostních orgánů. Ministerstvo vnitra ji schválilo jako oficiální služební a učební pomůcku. Četníci se díky podobným materiálům učili správně zajišťovat otisky prstů, pracovat se stopami na místě činu a systematicky pátrat po pachatelích.
Čtyřnohý expert nastupuje
Ještě zásadnější stopu Pinkas zanechal ve služební kynologii.
V roce 1922 vyrazil do Německa, do státního ústavu pro chov a výcvik psů v Grünheide, aby zjistil, jak čtyřnohé pomocníky efektivně zapojit do policejní práce.
Zkušenosti si nenechal pro sebe. Po návratu pomáhal budovat systém výcviku četnických psovodů i jejich psů.
Trolejbusy slaví 90 let. Z pražských ulic zmizely na pět dekád, teď zažívají velký návrat![]() |
Oldřich Pinkas se tak stal jedním z průkopníků služební kynologie v Československu. Zajímavé přitom je, že mezi jeho oblíbené psí pomocníky patřil německý boxer. Plemeno, které už dnes u policejních složek běžně nepotkáte, tehdy ale dokázalo budit respekt. A nejen u zlodějů.
Poslední před okupací
Pinkas postupoval i po služebním žebříčku. V roce 1933 se stal zástupcem velitele Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze a později převzal jeho vedení.
V roce 1939 se stal posledním velitelem tohoto elitního útvaru, který byl jedním z předchůdců dnešních specializovaných kriminálních složek.
Na Strahov míří tramvaje. Nová trať za 824 milionů přiveze i studentskou linku 28![]() |
Jenže přišla okupace a dramatická doba. V roce 1942 Pinkas odešel do výslužby a útvar byl následně nahrazen novými strukturami.
Plukovník Pinkas zemřel v Praze v roce 1960. Jeho práce ale nezůstala jen v učebnicích a archivech.
Odkaz Oldřicha Pinkase připomínají dodnes také kynologové. Jeho jméno nese prestižní Pinkasův pohár udělovaný za psí poslušnost při vrcholných kynologických soutěžích.


























