Začala tak v Brně vyrábět své vlastní pod značkou Dhaara, postupně se přidalo i oblečení.
S čím by měl podle vás počítat každý, kdo se józe chce začít věnovat?
To se těžko zobecňuje, ale možná je dobré počítat s tím, že si nějakou chvilku budete hledat styl nebo lektora, který vám sedne. Když to napoprvé není úplně ono, nezabalte to a zkuste jiné studio, jinou lekci, třeba v teple, venku na terase nebo si zacvičte on-line lekci z domova.
Znáte nějaký mýtus, který musíte často vyvracet?
Asi ten největší – že jóga je jenom pro hubené flexibilní holky. Setkávám se neustále s názorem, bohužel nejčastěji u mužů, že jóga není pro ně, protože jsou ztuhlí, zkrácení, mají moc velké břicho, neohebnou páteř a já nevím co ještě. Mají obavu, že by na lekci vypadali jako pitomci. To je nesmysl, obzvlášť pokud má někdo zkrácené vazy kvůli jinému sportu, měl by jógu alespoň kompenzačně cvičit. A pokud se necítíte dobře na veřejné lekci, není už žádný problém domluvit se třeba s kamarádem a zaplatit si individuální lekce.
Vzpomenete si, kdy jste se zamilovala do jógy?
Na to období si vzpomínám, i když to bylo už hodně dávno. Někdy po ukončení základní školy, během prvních let na gymnáziu, jsem se hodně zajímala o východní filozofii a napadlo mě to zkusit. Začala jsem chodit na lekce hatha jógy tělocvičny ve zdravotnické škole v Olomouci, jedna dvouhodinová lekce stála tenkrát asi 20 korun. Trápily mě v té době psychické problémy, nedokázala jsem přijmout své dospívající tělo, ale po každé lekci jógy se mi výrazně ulevilo, poskládala jsem si v hlavě myšlenky, uhasila rozbouřené emoce a celkově jsem byla sama se sebou a v sobě spokojenější. Vlastně mě to nadchlo do té míry, že jsem mezi vrstevníky udělala docela reklamu a další tři kamarádi začali chodit se mnou.
Lze asi bez nadsázky říci, že se váš svět točí kolem jógy. Co pro vás znamená?
Má pro mě několik různých významů a forem. Někdy si na jógamatku vlezu s pouhým záměrem protáhnout si na pár minut svaly po běhání a nechám se vést vlastním tělem, jak dlouho se mu bude ještě chtít hýbat po náročném výkonu. Večer mám zase ráda jógovou restorativní praxi pro zklidnění, líp se mi potom usíná. Často se přistihnu, že se mi na jógamatku vůbec nechce, tělo ztuhlé, nálada pod psa, ale pokud se tomu nepoddám, tak je výsledek překvapivě příjemný. To je vlastně jeden ze zázračných účinků jógy, úplně vám dokáže převrátit úhel pohledu a učí, jak v nepříjemném najít s trochou trpělivosti to příjemné.
Jak vznikla značka Dhaara?
V roce 2016 v Česku nešla sehnat neklouzavá a kvalitní jógamatka a každoročně ji měnit přírodě fakt nepomáhá. Proto jsme se rozhodli, že to tak nenecháme a pustili jsme se do navrhování a testování podložek, které něco vydrží. Zařazení sportovních kolekcí oblečení a doplňků vzniklo jako reakce na nedostatek vkusného a pohodlného oblečení, které mi na trhu tou dobou scházelo. Za osm let se nám podařilo vyrůst, loni se naše obraty pohybovaly kolem šesti milionů korun a aktuálně máme přibližně tři tisíce zákazníků.
Co je pro vaše výrobky charakteristické?
Kromě designu dbáme na kvalitu a ohleduplnost k životnímu prostředí. Sportovní produkty jsou vyráběny s pečlivě vybranými látkami a komponenty. Oblečení navrhujeme v Česku a šijeme ho buď přímo v brněnské dílně, ale občas také na Slovensku nebo na Tchaj-wanu ve spolupráci s dodavateli našich prémiových materiálů. Materiály jako bambus, bavlnu a mikromodal se snažíme kupovat především od lokálních výrobců, polyester na legíny Active je vyrobený v Itálii a ve Španělsku a materiál Soft dovážíme z Tchaj-wanu, protože jsme zatím u místních výrobců nenašli obdobný materiál, který by mu mohl směle konkurovat. Hlavní surovinou pro výrobu jógamatek je přírodní kaučuk, tropická dřevina, která roste v Asii, kde se ve spolupráci s místními zpracovateli i vyrábí. Proto mají neklouzavý povrch s absencí toxických příměsí a lepidel.
Co vás na podnikání překvapilo? Pozitivně i negativně?
Nepředvídatelnost jednotlivých sezon. Než začala pandemie, daly se skladové zásoby celkem spolehlivě naplánovat. Od té doby je to jedna krize za druhou a nedá se spolehnout ani na okurkovou sezonu, často se nám nečekaně rychle vyprodá zboží a musíme pak pořádně máknout, abychom ho rychle doskladnili. Naopak milým překvapením jsou pro mě naši zákazníci. Všude na e-shopových fórech čtu, jaké mají majitelé obchodů se svými zákazníky trable, jak si nevyzvedávají zásilky, nehradí objednávky, v jakém stavu vracejí zboží, ale nám se nic takového neděje. Spíš často dostáváme pozitivní zpětnou vazbu a i nespokojení klienti s námi problémy řeší velmi slušně.
Společně s vlastním podnikáním jste ale ještě pracovala. Kdy jste se rozhodla dát výpověď a vsadit na svou značku?
Asi před šesti lety. Dhaara se právě začala stavět na vlastní nohy, měla zrovna hotový krásný nový e-shop a chodilo čím dál víc objednávek. Zrovna jsem si chtěla v práci brát neplacené volno, abych mohla o prázdninách trávit víc času s dětmi, ale po krátké rodinné poradě se z toho vyklubala výpověď a naplno jsem se vrhla do tvorby vlastního projektu.
Kdo stojí za samotným designem? Podílíte se na tom přímo i vy?
Designy jógamatek navrhuju především sama, je to pro mě relax a baví mě pracovat s různými barvami a motivy. A taky sledovat, jak výsledek působí na lidi, co v nich vzbuzuje za pocity nebo co v jednotlivých, často abstraktních motivech vidí. Občas nám design jógamatek navrhne i některý z lokálních tvůrců. A u oblečení mám na začátku vždy jasnou představu, jak by střih měl sedět, a vše pak dáme dohromady v šicí dílně, kde spolupracujeme se zkušenou konstruktérkou střihů.
Co považujete v práci za největší oříšek?
Zaklapnout notebook a nechat nedořešený úkol na další den. Mám ráda čistý stůl a čistou hlavu před spaním, ale v podnikání je to často tak, že vyřešíte jednu věc a další dvě už se tlačí za dveřmi. Jako zaměstnanec jsem to měla jasně dané, na osmou do práce, v pět odpoledne padla. Jako podnikatel si toto musíte prostě nastavit sami a naučit se vypnout, i když není všechno hotové.
Co byste vzkázala těm, kteří si s myšlenkou rozjet vlastní podnikání pohrávají?
Pokud se chcete do podnikání pustit, mělo by vás bavit natolik, abyste byli ochotní to dělat nějaký čas i zadarmo. To se totiž během prvních let snadno může stát a je fajn s tím dopředu počítat. Taky se rozhodně nesnažte dělat úplně všechno sami. Nechci podceňovat ničí schopnosti, vím, že spousta lidí se zvládne naučit téměř cokoliv. Jenže pokud se snažíte zastat pět pozic v jednom člověku, brzy nejspíš zjistíte, že vám nezbývá moc času na rodinu, koníčky nebo odpočinek a že jste přinejlepším jednou nohou na cestě k vyhoření.
Tři tipy
|
