Vzhledem k tomu, že čísla jsou vysoká a stále rostou, doporučují odborníci preventivní opatření. „V návaznosti na aktuální vývoj i nadále doporučuji důsledně dodržovat základní preventivní opatření. Zejména důslednou hygienou rukou, časté a opakované větrání míst s větší kumulací osob, dodržování zásad respirační hygieny a minimalizaci kontaktu s ostatními osobami v případě příznaků respirační infekce. Mám-li příznaky respiračního onemocnění, jako je zvýšená teplota, kašel, rýma či bolest hlavy, zůstávám doma a nešířím onemocnění mezi své kolegy a známé,“ doplňuje ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavní hygieničky ČR Matyáš Fošum.
Není to jen chřipka
V populaci kolují i jiné respirační viry, ale jak se shodují odborníci, chřipka typu A i B výrazně převyšuje. Naopak covidových infekcí je nyní poměrně málo, i když příznaky bývají velmi podobné. Bez laboratorního vyšetření bývá jejich odlišení obtížné – horečky, bolesti hlavy nebo svalů, rýma, kašel, dušnost, u části pacientů zmatenost, ztráta čichu. To jsou příznaky, které podle lékařů mohou obecně doprovázet i ostatní respirační viry. „Pacientům s podezřením na covid-19 se často zpravidla hůře dýchá, trpí celkovou slabostí. U chřipky je však nejvýraznější náhlá horečka až zimnice, nechutenství a celková schvácenost,“ říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka, a upozorňuje, že ne všichni mohou trpět stejnými symptomy, některé se nemusí objevit vůbec, protože každý organismus je jedinečný.
Nejvýraznější odlišnosti lékaři zaznamenávají u přidružených komplikací a dlouhodobých následků. Obě diagnózy mohou mít závažný průběh nebo zapříčinit smrt. U seniorů či dalších pacientů s oslabenou imunitou chřipku často komplikuje zápal plic. Děti mohou trpět zánětem středního ucha nebo vedlejších nosních dutin. Závažný nebo smrtící průběh chřipky může nastat i u do té doby zdravého dospělého člověka nebo dítěte, kdy může dojít například k zánětu srdečního svalu.
Problémy s nespavostí
Covid-19 se od chřipky liší dlouhodobými následky, které se týkají 10 až 20 procent všech nemocných. Mezi nejčastější patří bolesti hlavy, potíže s koncentrací a pamětí, dušnost, bolest na hrudi, bušení srdce i plicní embolie. Může však dojít i k poškození ledvin, vzniku a zhoršení diabetu, vypadávání vlasů a kožní vyrážce. Mírný až střední průběh je také spojován se zhoršením astmatu. Po prodělání covidu-19 se lidé také mohou potýkat s depresemi nebo nespavostí.
U obou nemocí se dají nasadit léky – antivirotika, avšak důležité je, aby to bylo hned v začátcích nemoci, ideálně do dvou dnů od jejího vypuknutí.
