Konkláve, což latinsky zhruba znamená uzamčen (na klíč), je několikadenní volba nového papeže. Volbu provádí Kolegium kardinálů o nanejvýš 120 členech a řídí ho děkan, v tomto případě Giovanni Battista Re. Papežem se může stát nejméně pětatřicetiletý kněz, od jehož vysvěcení uběhlo alespoň pět let, jeho věk ale přitom nesmí překročit hranici osmdesát let. Každý kardinál, jenž spadá do těchto kritérií, má povinnost se konkláve zúčastnit.
Volba probíhá v Sixtinské kapli a po dobu trvání konkláve žijí kardinálové v domě pro hosty nazvaném Domus Sanctae Marthae, kde jedí ve společné místnosti a servis jim zajišťují jeptišky. Aby volba papeže nebyla nijak ovlivněna, musí kardinálové naprosto přerušit kontakt s vnějším světem. Noviny, rozhlas, televize, počítače, o mobilních telefonech ani nemluvě, to vše je přísně zakázáno. První den konkláve začíná bohoslužbou v chrámu svatého Petra. Po ní se kardinálové v procesí dostaví do Sixtinské kaple, kde složí přísahu mlčenlivosti.
Děj snímku Konkláve se odehrává ve Vatikánu, kde se má právě odehrát jedna z nejtajnějších a nejstarších událostí na světě – volba nového papeže.
Ceremoniář následně vydá příkaz extra omnes neboli všichni ven, jejž uposlechnou všichni, jichž se volba netýká. Dveře se uzavřou a v kapli zůstanou pouze kardinálové, pomocný personál zajišťující úklid, stravu či případnou zdravotní péči – a hlasování může začít.
Zakázaný Vatikán
Jedná se o rituál s přísnými pravidly, jehož vnitřní chod nám přiblížil právě snímek Konkláve s Ralphem Fiennesem v hlavní roli. Podle románu Roberta Harrise jej natočil Edward Berger, scénář napsal Peter Straughan. Harris svůj román konzultoval s kardinálem Cormacem Murphym-O’Connorem, který se účastnil konkláve v letech 2005 a 2013. I filmaři měli možnost nahlédnout Kolegiu kardinálů takříkajíc pod pokličku a zobrazit tak průběh konkláve co nejvěrněji, i když některé náležitosti upravili v zájmu dramatu.
Dostali jsme soukromou prohlídku Vatikánu. Byli vlastně dost přívětiví a dost nápomocní,“ prozradil Straughan časopisu USA Today. „Byla v tom ohromná rešerše. Je to fascinující a okázalý svět, takže všechny detaily chcete zobrazit správně. Je to hodně luxusní prostředí.“ Snímek se ale nakonec natáčel v Římě, ve Vatikánu totiž platí přísný zákaz natáčení. Sixtinská kaple i Domus Sanctae Marthae vyobrazené ve filmu tak jsou dílem filmových studií. Podle všeho odvedli filmaři kus dobré práce.
Konkláve
Podobu a vnitřní chod Domus Sanctae Marthae totiž film vykresluje velice věrně, alespoň podle reverenda Thomase Reese, publicisty pro Religion News Service a absolventa politických věd. Reese považuje film za víceméně akurátní a zobrazení reálií konkláve většinou za správné. Chválil autentické zobrazení volební procedury i přirozených momentů, například příjezd kardinálů se zavazadly nebo chvíle před hlasováním, kdy kardinálové sbírají síly pokuřováním cigaret. Kromě těchto malých lidských pasáží patří podle Reese ke skutečnému konkláve také další aspekt, s nímž film pracuje, a sice konflikt duchovních zájmů a vlastní ctižádosti.
„Církev je božská instituce vedená lidmi, kteří nejsou ani svatí, ani andělé. I když tam máte lidi s dobrými úmysly, kteří chtějí pro církev to nejlepší, budou zde určité neshody, to je lidské a zcela normální,“ komentuje Reese atmosféru, která volbu nového papeže provází.
Hromada nepřesností
Nicméně podle CNN se film vyznačuje také několika nepřesnostmi – jedná se například o uspořádání stolů v Sixtinské kapli nebo způsob, jakým se kardinálové vzájemně oslovují.
Tělo papeže je vystaveno v kapli Santa Marta ve Vatikánu. Nad tělem Františka stojí kardinál Pietro Parolin. (22. dubna 2025)
Zároveň je samotné hlasování ve filmu zobrazeno trochu dramaticky a hlasitě, nicméně ve skutečnosti se jedná o tichý proces plný přesně stanovených rituálů. „Pokaždé, když kardinál hlasuje, jde k misce, kam položí lístek se svým hlasem a odříká přísahu v latině,“ upřesňuje Straugham.
„Volím si za papeže“
Obdélný hlasovací lístek je v horní polovině potištěn slovy Eligo in Summum Pontificem, což znamená „Volím si za papeže“. Pod slova napíše jméno kardinála, jehož volí, ale pozměněným písmem, aby nebylo poznat, kdo kandidáta zvolil. Následně kardinál list přeloží a odnese k oltáři, kde je urna přikrytá talířem. Přeložený hlasovací lístek položí kardinál na talíř, ten následně překlopí do urny. Jakkoli zvláštně a složitě to zní, zaručuje to jistotu, že kardinál hodil do urny pouze jeden lístek. Hlasování zpočátku proběhne čtyřikrát za den, aby se zúžil výběr a ujasnily se preference.
Volba papeže začne na svátek sv. Řehoře
Druhým značným odklonem od reality je také postava Vincenta Beniteze (Carlos Diehz), kardinála v utajení, který svým hlasováním i celkovou účastí zásadně zahýbe příběhem. Nicméně kardinál, jenž byl jmenovaný takzvaně in pectore, tedy v utajení, nemůže hlasovat v konkláve, pokud není jeho status zveřejněn ještě za papežova života. Jak dopadne skutečné konkláve, uvidíme od 7. května. O novém Svatém otci se bude rozhodovat v Sixtinské kapli.
