V rozhovoru s Jiřím Konečným, zakladatelem a majitelem české technologické společnosti ELKO EP, se podíváme na to, které technologie se v současnosti stávají standardem, jak AI mění komfort a efektivitu domácností a jaká jsou rizika spojená s bezpečností a ochranou dat.
Jak podle vás rychlý vývoj umělé inteligence mění chytré domácnosti? Které funkce se dnes stávají standardem a jaké možnosti přinese AI v příštích pěti až 10 letech?
Ještě před pár lety bylo velkým hitem ovládání hlasem. Tu technologii hodně propagovaly zejména platformy Google Home nebo Amazon Alexa. Ty ale fungovaly jen na základě předem definovaných frází a v přesně daném jazyce – člověk musel vyslovit příkaz správně a bez odchylek. Dnes už díky otevřeným AI platformám takové omezení neplatí. Uživatel může vyslovit pokyn svými slovy, pokaždé jinak a klidně i v jiném jazyce. To je obrovský pokrok. Umělá inteligence navíc dokáže „učit se běhu domácnosti“ – tedy převzít za člověka činnosti, které dělá pravidelně. Typicky jde o vytápění, klimatizaci, zavlažování zahrady nebo třeba krmení domácích mazlíčků.
Umožní AI domácnostem předvídat potřeby uživatelů, optimalizovat spotřebu energie, bezpečnost a komfort, podobně jako ukazují futuristické seriály? Kde je reálná hranice mezi komfortem a rizikem?
V oblasti energetiky je AI ideálním pomocníkem. Dokáže rozpoznat chování uživatele a podle toho optimalizovat využití energie. Už dnes se uplatňuje například v automatizaci solárních elektráren, kdy umělá inteligence sama rozhoduje, zda energii uloží do baterie, prodá za výhodný tarif do sítě, nasdílí s přáteli nebo rovnou spotřebuje. Slabší stránkou je situace, kdy uživatel svůj zaběhnutý režim poruší a AI to neočekává. V tu chvíli může celý systém „zpanikařit“ a je nutné mu vysvětlit, že šlo jen o výjimku.
Co dnes považujete za největší trend?
Určitě solární elektrárny. Díky možnosti sdílení energie dostávají úplně nový rozměr. Jsou napojené na automatizaci v domě a umožňují efektivně regulovat i distribuovat energii v domácnosti.
Jsou chytré domácnosti spíše pro vyšší vrstvy, nebo se začínají stávat dostupné i pro běžnou střední třídu? Jaké faktory rozhodují o adopci těchto technologií?
Chytrý dům už dávno není výsadou bohatých. Dnes najdeme „něco chytrého“ prakticky v každé domácnosti – od žaluzií, kamerových systémů a oken přes topení a klimatizaci až po solární panely. Většina těchto zařízení má svou vlastní aplikaci. Naším úkolem je proto všechny prvky integrovat do jedné společné aplikace a vzájemně je propojit tak, aby se v nich uživatel neztrácel.
Jaký vliv mají otevřené standardy jako Matter na propojení zařízení a uživatelský komfort? Umožní masovou adopci chytrých domácností?
Velcí hráči jako Google, Apple, Samsung či Amazon dnes integrují nové komunikační protokoly do svých zařízení, jako jsou telefony, televize i hlasové asistenty. Dříve dominovaly standardy Zwave a Zigbee, dnes jsou to hlavně bluetooth a Matter. To nutí výrobce přizpůsobit se a vyrábět zařízení kompatibilní s těmito platformami. Velkou roli hraje i aliance CSA, která protokol Matter spravuje, rozvíjí a testuje produkty. Uživatel tak má jistotu, že každý certifikovaný výrobek bude fungovat, jak má.
S větším množstvím dat, která chytré domácnosti sbírají, roste i riziko jejich zneužití. Jaké trendy a technologie zajišťují bezpečnost a soukromí uživatelů?
Velkým krokem vpřed je zavedení zákona o kyberbezpečnosti v rámci EU. Ten přiměl výrobce začít se touto otázkou seriózně zabývat. Otázkou zůstává, jak se k tomu postaví ultra levní producenti z Asie, kteří často na podobné regulace nehledí.
Jaké inovace z ciziny mají největší dopad na chytré bydlení u nás?
Nejvíce inspirace přišlo ze západní Evropy, především z Německa a Francie, kde technologie inteligentních domů vznikaly. Zajímavé ale je, že některé ekonomicky vyspělé země, například Velká Británie, USA nebo Austrálie, jsou v oblasti chytrých domácností stále spíše pozadu. Tam často stačí obyčejný vypínač. V jiných zemích pak hrají roli specifické nebo geopolitické podmínky. V Jihoafrické republice je prioritou bezpečnost, takže hlavním prvkem bývá alarm. Na Blízkém východě je to zase dálkové ovládání klimatizací kvůli extrémním teplotám a v Japonsku se důraz klade na regulaci a využití energie ze solárů.
