V rozhovoru pro deník Metro Jakub Milý promluvil o tom, proč motivace nestačí, jak se dlouhodobý stres propisuje do těla a proč ženy na sebe často tlačí víc než muži.
Ve světě hubnutí, fitness či zdravého životního stylu se často řeší hlavně trénink a jídelníček. Proč fyzické zdraví ve skutečnosti začíná v hlavě?
Protože hlava rozhoduje o tom, jestli člověk vůbec začne, a hlavně jak bude dál pokračovat. Trénink i jídlo jsou jen nástroje. Jenže když je v hlavě chaos, stres, vina a tlak, tak se i ten nejlepší plán rozpadne po prvním horším týdnu. Tělo se dá „přemluvit“ na pár dní, ale dlouhodobě vyhrává nastavení, ne motivace. Pokud je moje motivace pouze zhubnout, tak samozřejmě po zhubnutí skončí i motivace pokračovat. Ale pokud chci zhubnout proto, že chci změnit vztah ke svému tělu, pak to může vydržet i po zhubnutí.
Jak se dlouhodobý stres, tlak na výkon nebo nespokojenost se sebou samým podepisují na těle?
Tělo není hloupé a všechno si pamatuje. Dlouhodobý stres se často projeví horším spánkem, horší regenerací, větší únavou a chutěmi. Nervový systém je přetížený, člověk je ztuhlý, bolí ho tělo a výkon jde dolů. Začne taková začarovaná spirála směrem dolů. Často se k tomu všemu přidává i přejídání, nebo naopak režim „nejím skoro nic“ a následně znovu přejídání. Člověk se pak ocitne v situaci, kdy netrénuje, aby se zlepšil, ale aby se alespoň nějak „opravil“. Což není ideální nastavení mysli.
Bachelor Dubovický: Ceremoniály růží byly vážně peklo, s jazykem bych se v televizi znovu už nelíbal |
Může být pohyb skutečným nástrojem v boji s depresemi nebo psychickým vyčerpáním?
Ano. A často je to jeden z nejrychlejších resetů, které člověk má. Jen je potřeba změnit přístup. Pohyb nemá být trest ani úkol, ale ventil. Dobře funguje začít malým vítězstvím. Třeba si zacvičit na 10 až 20 minut. Neřešit výkon, ale návrat do těla. Chůze, lehký běh, lehký silový trénink, mobilita. Cílem je, aby se člověk po tréninku cítil líp než před ním. Jakmile se z pohybu stane další projekt na výkon, psychiku to často nepodrží. Spíš je to další povinnost a trest. A dost často přijde i zranění.
Vnímáte ve své praxi rozdíly v tom, jak muži a ženy přistupují k pohybu, motivaci a práci se svou psychikou?
Ano, rozdíly vidět jsou. Muži často chtějí jasný plán, čísla a progres. Mají rádi, když to má systém a „smysl“ v měřitelných výsledcích. Méně nad tím přemýšlí a víc jdou. Je tam dost často méně otázek, proč to vlastně dělají. A mají větší tendenci po ukončení opět sklouznout ke starým návykům. Ženy jsou naopak často pečlivější, disciplinovanější, potřebují vědět, jestli to dělají správně, a potřebují se o tom ujistit. Bývá tam také vyšší tlak na dokonalost. Zároveň je ale častěji brzdí únava, cyklus, emoce, rodina, práce a hlava. Samozřejmě tato tvrzení neplatí paušálně na každého.
Proč ženy často vědí, co by měly dělat, ale přesto se v procesu hubnutí nebo zlepšení kondice víc trápí?
Protože vědět není problém. Problém je to unést psychicky. Často se jede v módu: buď to udělám dokonale, nebo to nemá cenu. Když nejsem konzistentní, jsem špatná. Když to nejde rychle, dělám něco špatně. A do toho se přidá rozkolísanost menstruačního cyklu – jak co se týče kolísání hmotnosti kvůli zadržování vody, tak i emocí. V tomto případě je nejdůležitější klientky zklidňovat a zpomalovat. Poukazovat na dlouhodobé trendy, nikoliv na jednotlivé výkyvy v řádu dnů nebo týdnů.
Super Bowl 2026: Kdo proti sobě nastoupí a kdo se postará o Halftime Show? |
Sedavé zaměstnání v současnosti řeší většina lidí. Je větším problémem fyzická nečinnost, nebo spíš mentální vyčerpání?
Obojí. Fyzická nečinnost a nedostatek celodenního pohybu jsou obrovský problém. Jak co se týče hubnutí, tak i celkového zdraví. Celodenní pohyb je nejvíce podceňovaným nástrojem při hubnutí a podpoře zdraví. A pak mentální vyčerpání. Když je člověk v hlavě přetažený, nemá energii, chuť ani kapacitu držet režim. A pak si ještě vyčítá, že „nic nedělá“. Vznikne kruh: únava, výčitky, pocit selhání.
Jak může člověk využít své vlastní tělo jako nejdostupnější fitness nástroj?
Je potřeba přestat čekat na ideální podmínky, protože ty většinou nepřijdou. Tělo je nejlepší nástroj právě proto, že je vždycky k dispozici. Stačí pět minut mobility ráno, přes den co nejvíce chodit a doma pár základních cviků: dřep, klik, plank, výpady. Jde o signál: Starám se o sebe i v chaosu. Je to mentální kotva, která se propisuje do celého života.
O trenérovi
|
