Místo spontánně stráveného času rodiče řeší, zda si s dítětem hrají dostatečně, správně a jestli ho při tom také dost rozvíjejí. Svou roli v tom mohou hrát i sociální sítě, které často vytvářejí dojem, že existuje jeden univerzální návod na dokonalé rodičovství.
„Každá rodina ale funguje jinak a právě rodiče znají své dítě nejlépe,“ připomíná psychoterapeutka, mentorka a lektorka Kateřina Trávníček. Dítě podle ní nepotřebuje bezchybně naplánovaný den ani rodiče, kteří nikdy neudělají chybu. Důležité je být spolu skutečně přítomní.
Maminky, zkuste občas „vypnout“ Ocení to i vaše dítě.
Právě na tento tlak reaguje iniciativa LEGO Půlhodinu pro rodinu, která vrací pozornost k něčemu mnohem jednoduššímu – ke společně strávenému času.
Hra není další úkol na seznamu
Výsledky české části studie LEGO Play Well 2026 ukazují, že rodiny, které si společně hrají více než pět hodin týdně, vykazují vyšší míru štěstí než ty, které společné hře věnují méně než dvě hodiny týdně. Zatímco u první skupiny uvedlo vyšší míru štěstí 45 procent respondentů, u druhé to bylo 28 procent.
Víc barev, vrstev i vzorů. Autumn maxxing ovládne letošní podzimní módu. O co jde? |
Studie zároveň ukázala, že české rodiny tráví společnou hrou méně času, než je mezinárodní průměr. Podle iniciativy přitom není potřeba dítě neustále zabavovat ani vymýšlet složité rozvojové aktivity. I půlhodina společné hry může podpořit jeho rozvoj a zároveň posílit vztahy v rodině.
Nejde navíc jen o množství času. Devět z deseti rodičů ve studii souhlasilo s tím, že hra usnadňuje komunikaci mezi rodičem a dítětem. Pomáhá dětem porozumět světu a otevírá prostor pro rozhovory o věcech, které jsou pro ně důležité.
Lego Duplo, stavebnice pro nejmenší
Stejný podíl rodičů vnímá hru jako způsob, jak rozvíjet dětské sebevědomí, komunikaci, tvořivost nebo schopnost řešit problémy a učit se z vlastních chyb.
Někdy stačí si prostě přisednout
Psycholog a psychoterapeut Tomáš Kvapilík připomíná, že hra je pro děti jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak poznávat svět.
Mohou něco postavit, rozebrat, změnit pravidla nebo si prostřednictvím hry přehrát situace, kterým ještě úplně nerozumějí.
Naked Attraction se vrací. Druhá řada přidá známé tváře, mnohem více žen a charitu |
Pro rodiče je to zároveň příležitost dítě chvíli pozorovat. Bez nutnosti ho opravovat nebo směřovat k předem určenému výsledku. „Někdy stačí přisednout si, přijmout jeho nápad a chvíli být součástí jeho světa,“ říká Kvapilík.
Jak vlastně funguje malý předškolák
Mezi prvním a třetím rokem se rychle mění způsob, jakým dítě vnímá svět, komunikuje i zapojuje fantazii. Jednotlivé věkové hranice je ale potřeba brát orientačně. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem.
Jeden až dva roky: Svět se zkoumá rukama
Dítě se učí hlavně vlastní zkušeností. Něco shodí, otevře, zmáčkne, rozebere – a sleduje, co se stane.
Češi chtějí v přírodě pohodlí. Do stanů míří nafukovací nábytek i klimatizace |
Opakování mu pomáhá pochopit jednoduché souvislosti. Když strčí do věže, spadne. Když něco pustí, ozve se zvuk.
Rychle se rozvíjí také porozumění řeči. Kolem jednoho roku dítě reaguje na jednoduché pokyny a první slova. Přibližně od 18 měsíců se jeho slovní zásoba výrazně rozšiřuje a kolem druhého roku začíná spojovat slova do krátkých vět. Dlouhé vysvětlování ale zatím nemá velkou šanci. Dítě lépe chápe gesto, pohyb nebo konkrétní ukázku.
Zároveň v něm sílí touha dělat věci samo. Ve hře proto ocení hlavně činnosti, při kterých může sahat, přenášet, skládat, stavět, bourat, otevírat a zase zavírat.
Lego Duplo, zábava pro děťátko i rodiče
Dva až tři roky: Přichází slavné „já sám“
Dítě si stále více uvědomuje, že může něco chtít, odmítnout nebo ovlivnit. Situace ale zatím vnímá hlavně ze svého pohledu a jen obtížně chápe, že druhý člověk může věci prožívat jinak.
Slovní zásoba roste rychleji než schopnost zvládat silné emoce. I dítě, které už hodně mluví, proto nemusí umět popsat frustraci nebo se samo uklidnit.
Český Sherlock Holmes? Oldřich Pinkas učil četníky využívat otisky, stopy i služební psy |
Učí se hlavně napodobováním a opakováním. Není proto divu, že chce znovu a znovu stejnou pohádku nebo stejný herní scénář. Do hry také stále výrazněji vstupuje fantazie. Kostka může být telefonem, banán autem a plyšák může úplně vážně potřebovat uložit ke spánku.
Kolem tří let: Hra už vypráví příběhy
Dítě začíná vytvářet delší scénáře a prostřednictvím hry si přehrává situace, které zná z běžného života. Figurky chodí k lékaři, odcházejí do školky, starají se o miminko, hádají se nebo mají vztek.
Fantazie a realita přitom ještě nejsou zcela oddělené. I smyšlený příběh tak může dítě prožívat velmi intenzivně.
Kolem třetího roku už dokáže chvíli postupovat podle jednoduchého plánu nebo pravidla a více se zapojuje do společné hry. Spolupráci, čekání, dělení se nebo řešení sporů se ale stále teprve učí.
