Mobil, spolu se všemi dalšími digitálními technologiemi a internetem, těžce ovládl naše mozky a léčba z jeho závislosti už živí nejednoho adiktologa a psychiatra. Například namátkově vygooglované poradenství, kde se nabízí komplexní vyšetření psychiatrem pro děti a mládež, vyjde na 4 500 korun, dospělák to má o 1500 korun levnější. „Děti v Česku se pravidelně setkávají s obrazovkami ve všech jejich podobách, a to od nejútlejšího věku,“ říká Dominika Herdová, ředitelka Nadace O2, která se snaží hledat cesty k rovnováze při používání technologií. Děti jsou tomuto tlaku vystavené nejvíce, už proto, že mají vzor ve svých rodičích.
Výsledky průzkumu mezi více než tisícovkou respondentů ohledně digitálního přehlcení nejsou povzbudivé.
„Třiasedmdesát procent rodičů nabídne tablet nebo mobil, případně pustí televizi dítěti ve chvíli, kdy si potřebují něco vyřídit,“ upozorňuje Herdová na čísla z průzkumu, který si nechala nadace zpracovat ve spolupráci se společností STEM.
Sem mobil ne! Zaveďte si doma „bezletové“ zóny
Víš, co jíš?
|
Získaná data z průzkumu například přivítal spolek Zvedni hlavu. Především proto, že mu scházela data o rodičích dětí ve věku asi půl roku až šest let. „Nejde o to dětem zakazovat, ale pomoci jim najít zdravou rovnováhu a budovat zdravé návyky odmala,“ říká Kamila Kolmanová z tohoto spolku. Snaží se dospělým ukázat, jak by mohli v rodině s technologiemi zacházet, jak vyvážit čas s nimi a bez nich.
„Třeba radíme, aby v domácnosti byly zóny bez obrazovek, kam může spadat i toaleta,“ radí Kolmanová. Naráží na fakt, že dospělí i děti se naučili sledovat mobil i v těchto velice intimních prostorách.
Nový zákon omezí dětem přístup k sociálním sítím. Je to extrémní opatření, varuje expert |
Nejvíce alarmující je zjištění, že už se i ty nejmenší děti setkávají s vysoce stimulačními krátkými videi a více než čtvrtina z nich je pak u obrazovek bez přítomnosti dospělého. Určitě doporučuje, pokud už malé dítě nějaký obsah v mobilu, na tabletu či v televizi vidí, sledovat ho s ním a klidně komentovat a vysvětlovat.
Pěstujeme si pseudoautisty
Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů hájí maximálně čtyřicetiminutový denní pobyt u obrazovky u dětí mezi třemi a šesti lety. Mladší dítě by nemělo sledovat mobil nebo tablet vůbec.
Dítě a první mobil? Odborníci radí, kdy nastavit hranice a jak poznat závislost |
Sledování obsahu, který vytvořil někdo jiný, především krátkých a rychle stříhaných videí, vede mezi mladšími dětmi k řečovým poruchám. „Mnoho dětí neumí vytvořit větu, nemají slovní zásobu, neumějí se vyjádřit,“ upozorňuje Richtrová. Digitální obsah může být pro dítě atraktivní.
Průzkum potvrzuje, že s rostoucím věkem dětí se čas strávený u obrazovek výrazně zvyšuje.
„Ale skutečný dialog, který je pro rozvoj jazyka zásadní, nahradit nedokáže,“ radí Richtrová. Jinak hrozí, že se u dítěte vyvine pseudoautismus, který má kořeny v pasivní konzumaci obrazovky a všeho, co se na ní děje.
Digitalizace mění vztahy i bezpečnost. Děti čím dál častěji hledají podporu u AI |
Zjistit, zda je dítě autista, nebo „jen“ pseudoautista, předpokládá odebrat mu na tři měsíce veškerá zařízení s obrazovkou, aby se dalo určit, zda jde o poruchu, či pseudoporuchu.
„Chceme, aby technologie sloužily a lidé měli víc ze života, než jen sledovali obrazovky. I přesto, že propojujeme klienty s poskytovateli toho, co tam lze najít,“ říká Herdová z Nadace O2.
Vedle alkoholismu, narkomanie či homofobie trpíme další závislostí, tou je nomofobie
|
