Do škol nastoupily první „covidové děti“. Narodily se v tvrdém lockdownu za přísných podmínek

Před více než šesti lety, 12. března 2020 ve 14 hodin, se život Čechů obrátil vzhůru nohama. Vláda vyhlásila stav nouze. Lidem to oznámil premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Nastalo období roušek, zákazů vycházení a práce z domu. A Češi začali běžně používat slovo, které do té doby skoro nikdo neznal a ani nepotřeboval: lockdown.

Pandemie zarazila mnoho aktivit. Jak lockdown změnil život šotoušům?

Nouzový stav byl zpočátku vyhlášený na 30 dní. Nakonec se ale lockdown protáhl na dlouhé měsíce a roky. Až v dubnu 2022 vláda oznámila, že většina celostátních protiepidemických opatření byla zrušena. Nutno podotknout, že ne všechna byla stejně omezující. V prvních měsících ale platily velmi tvrdé restrikce.

Dětem, které přišly v Česku na svět mezi 12. březnem 2020 a 11. dubnem 2022, je dnes čtyři až šest a půl roku. Ty nejstarší z nich šly tedy nyní do školy, mladší půjdou v září příštího roku a 2028. Mají něco společného?

Jaké jsou „covidové děti“?

Odborníci se vesměs shodují, že dětem moc neprospěl omezený sociální kontakt v rané fázi života. Některé zahraniční studie našly korelaci mezi lockdownem a horším vývojem řeči, konkrétně změnami v sociální komunikaci, slovní zásobě i gramatice. Irská badatelská skupina dospěla k tomu, že děti narozené během pandemie v jednom roce méně často umí jedno slovo, ukazovat prstem nebo zamávat na rozloučenou ve srovnání s dětmi narozenými dříve ve stejném věku.

Věk dětí ve třídě ovlivňuje výsledky i psychickou pohodu, upozornila univerzita

Česká studie na toto téma chybí, že to ale bude podobné, naznačují například zkušenosti logopedů a pedagogů. Platí to i o dětech, které se narodily ještě před covidem, v batolecím nebo předškolním věku ale prožily lockdown. Psychologové upozorňují, že už samotné narození do covidové doby může být pro dětskou psychiku velkou zátěží. I když se jich mimořádná opatření nemusejí přímo týkat, vnímají rozpoložení rodičů.

„Dlouhodobé důsledky zvýšeného stresu rodičů, úzkosti a deprese se mohou přenášet na děti,“ uvádí například psychoterapeutka a adiktoložka Pavla Doležalová pro iniciativu Sníh, která sdružuje české odborníky věnující se dopadům pandemie z různých pohledů. Doležalová mezi nejohroženějšími jmenuje těhotné matky s dětmi. Do jakého prostředí se „covidové děti“ narodily? Připomeňme, jak to tedy vypadalo.

V mostecké školce vznikla třída pro děti s vadami řeči

Místo výbavičky si nastávající matky šily roušky

Začátek lockdownu v Česku charakterizoval nedostatek „ochrany dýchacích cest.“ Respirátory nebyly k mání skoro vůbec, jednorázových roušek nebylo dost a obyvatelům (a hlavně obyvatelkám) Česka nezbylo, než se vytasit s jehlou a nití a vydat se cestou svépomoci. Podomácku šité roušky a různé dobrovolné iniciativy Česko možná zachránily od mnohem většího rozsahu pandemie.

Stejně jako si dříve nastávající maminky připravovaly, šily a vyšívaly výbavičku pro miminko, zasedly s jehlou a nití k práci i v roce 2020. Jen místo vyšívané peřinky do kolébky připravovaly povinné doplňky, bez kterých se tehdy nedalo ani vyjít ven. Až později se výroby látkových roušek chytily i firmy, a tak se na veřejnosti začaly objevovat nápadité, humorné nebo extravagantní modely.

OBRAZEM: Rouška proti koronaviru jako módní doplněk

Vzpomínáte například na roušky barevně ladící s outfitem slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nebo na černou krajkovou ochranu dýchacích cest, v níž vzbudila rozruch nejen ve Sněmovně ministryně Alena Schillerová?

Alena Schillerová

Velké díky paní Aleně za tuto krásnou a originální roušku

5. prosince 2020 v 15:01, příspěvek archivován: 9. září 2026 v 13:25

211 211

Absurdity kolem zrození

Roušky potřeboval tenkrát každý, ne každý je ale dobře snášel. Ženy v pokročilém stádiu těhotenství přes ně „neudýchávaly“ chůzi do schodů, a když v jedné velké pražské porodnici padlo nařízení, že rodičky musejí mít nasazenou roušku i během porodu s výjimkou druhé doby porodní, komentovala to před autorkou tohoto článku jedna z tamních porodních asistentek větou s mnohoznačnou pauzou: „To musel vymyslet nějaký... chlap.“  Ano, i takové věci se děly.

Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy

Vstup „covidových“ dětí do života byl rámován i jinými absurditami. Bouřlivě se diskutovalo například o možnosti otců být u porodu, ženy si vzájemně vyměňovaly informace o tom, které porodnice jsou benevolentnější a kde novopečený tatínek nesmí ani na návštěvu. A co teprv kojení v případě, že matce ukázal covidový test dvě čárky. Kojit jen s rouškou? Odstříkávat mléko s respirátorem na puse? Samé otázky...

Děti, které přišly na svět za lockdownu, měly opravdu start do života hodně specifický. A i když hodně lidí tvrdí, že pamatovat si to nemůžou, teprve budoucnost ukáže, jestli se pár ročníků uvnitř generace Alfa nebude od těch ostatních lišit víc.

Alfa, Z, mileniálové. Víte, k jaké generaci patříte?