Od června do září se populace i v té nejmení turistické vesničce rozroste a desetinásobně. Kdo se nechce tísnit na plái s národnostmi z celého světa, má na vybranou. Buď se vydat na dovolenou před hlavní sezonou s vědomím, e se v chladnějím azurovém Jadranu moc nevykoupe, nebo se vydat do zapadlejích koutů a pátrat po zajímavostech a kuriozitách.
Zadar je přitalivý kvůli tomu, e odtud můete vyráet na bezpočet okolních ostrovů, kde se přece jen rozptýlí masy turistů na větím prostoru. Na některé dojedete autem, protoe jsou napojené na pevninu mosty, jinam vás dopraví trajekty. Nemáte-li auto, není problém půjčit si kolo, případně elektrokolo. Pokud si nenastudujete pamětihodnosti na internetu, není problém obrátit se na informační centra chorvatské turistické centrály. Má je opravdu kadá zdejí ostrovní vesnice či městečko.
Dějiny na dosah ruky
Pro jadranské pobřeí Chorvatska je přitalivá jeho historie, kde se mísily vlivy římského impéria v počátcích letopočtu a na něj ve středověku navázalo panství Benátské republiky. Po římské historii se dá v Zadaru nebo na ostrově Pag doslova chodit, lesklé úseky dlaby tu jsou doslova na kadém kroku ve středu města. Vyfotit se u zbytků římského fora nebo si na něj sáhnout Chorvati nezakazují. Kdy to vydrelo skoro dva tisíce let, přeije to dalí staletí. Kdo je znalcem novějích dějin, najde v uličkách mimo hlavní trasy na fasádách některých domů i připomínky bojů z občanské války v devadesátých letech.
Tady vude byl.
Kláterní tajemství není pouze značka vína
Pokud vás neodradí velké převýení, na ostrově Ugljan byste neměli vynechat pevnost svatého Michala, která se tyčí na kopci nad obcí Preko. Její kořeny sahají do benátských časů, poničily ji střety během poslední světové války i jedna raketa z té poslední. Turistická asociace chce přeměnit pevnost na kulturní a turistické centrum, včetně restaurace. Na zatím pustou zříceninu, které dominuje televizní vysílač (nouzově ho vybudovali během občanské války, kdy byl Zadar obsazen federální jugoslávskou armádou), se také odstěhuje. Ani strmé stoupání ale neodrazuje výletníky na kolech.
Zajímavostí ostrovů jsou klátery. Také ty participují na zájmu turistů. Třeba frantikánský kláter svatého Jeronýma v městečku Ugljan je v létě otevřen (mimo uzavřené prostory) pro ubytování turistů, včetně stanování v kláterní zahradě. Přednost dávají věřícím, kteří se účastní místních aktivit. Jen dvě hodiny odpoledne lze na ostrově Pamanu nahlédnout do dalího klátera benediktinů Svatého Kosmy a Damiána na vrchu Čokovac. Posádku tvoří čtyři mnii. Stejně jako ze svatého Jeronýma, i odtud si můete odvézt likér, který bratři mnii vyrábějí.
Pro plhavé a pamětníky
V programu pohybově aktivních pamětníků kovbojek o Vinnetouovi by neměl scházet výlet do Národního parku Paklenica (asi 50 kilometrů severovýchodně od Zadaru). Zdejí skaliska a kaňony poskytly před půl stoletím exteriéry pro natočení těchto romantických indiánek. Místa důleitých záběrů označují výrazné cedule. plhuschopné mladí generace sem ale míří spíe za příkrými stěnami. Skály nabízejí celkem čtyři stovky značených výstupů od nejnií po nejvyí stupeň obtínosti. Jednodenní vstupné je za 60 kun na osobu, tři dny přebývání ve skalních masivech vyjdou na dvojnásobek.
Jak do Zadaru
|
