„Pokud chcete jít do důchodu už v 55 letech a mít měsíční rentu třicet tisíc korun po dobu 25 let, potřebujete mít v záloze devět milionů korun,“ vypočítává jednu z variant investiční poradce Jiří Hluchý, CEO fintechu Frenkee. Tady vychází, že kdyby chtěl zájemce jen šetřit a začal ve dvaceti letech, musel by měsíčně odkládat něco přes 20 tisíc korun. „I tak by částka byla pro většinu mladých lidí na pravidelné odkládání nedosažitelná,“ dodává Hluchý.
Jak dokládá nejnovější průzkum společnosti Atris, téměř tři čtvrtiny z více než tisícovky dotazovaných v poměrně širokém věkovém spektru od 18 do 65 let si na budoucí důchod už spoří. Přibližně jedenáct procent z nich už odkládá na penzi více než dvacet let. Přibližně třetina spoří na budoucí penzi od jedenácti do dvaceti let. Stále nejčastějším způsobem je doplňkové penzijní spoření, do něhož si odkládá finance 51 procent respondentů, ale téměř 33 procent investuje do fondů nebo nemovitostí.
Vrátíme-li se k otázce, kdy tedy se spořením začít, odborníci se shodují, že „co nejdříve“. Pochopitelně, především banky chtějí získat nové klienty, protože když máte už jeden produkt, je šance, že si v průběhu doby otevřete další, a to u stejné banky.
Podle zjištění průzkumu ČSOB Penzijní společnosti a agentury STEM/MARK vychází, že více než polovina dotázaných považuje za vhodné začít spořit na důchod nejpozději do 25 let věku. „Ideální doba, kdy si začít odkládat peníze, je zhruba od prvního zaměstnání, což potvrdil také průzkum a odpovědi respondentů,“ říká Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti.
Mladí 1500 korun měsíčně, v padesáti skoro deset tisíc
Penzijní spoření či jiná obdobná investice k budoucímu státnímu důchodu ale nejsou ztracené v žádném věku. „Pokud se rozhodnete začít spořit až v pozdějším věku, je důležité odkládat větší částky a volit vhodné finanční produkty,“ radí Bruder. Jak by to vypadalo v reálném životě?
Klient, kterému je 25 let, by měl spořit 1500 korun měsíčně. Aby si pak od 65 let přilepšoval ke svému čtrnáctitisícovému důchodu (podle současných výpočtů). Za 35 let penzijního spoření bude mít na svém účtu 2 758 281 korun. Z toho bude 720 tisíc korun jeho, 144 tisíc korun dostane za tu dobu od státu jako příspěvky. Zhodnocení (záleží na bance či fondu, jak má investování nastavené) by pak představovalo téměř 1,9 milionu korun.
Ovšem klient, který se rozhodne využít penzijní spoření se státním příspěvkem až v padesáti letech, musí ke konečné částce, jako u pětadvacetiletého, přispívat výrazně více. Ten by měl spořit měsíčně 9800 korun a za 15 let, v pětašedesáti, se dostane na přibližně stejnou sumu jako pětadvacetiletý spořitel. Na účtu by se mu objevilo 2,7 milionu korun. Jeho by bylo 1,7 milionu korun, od státu by měl asi 61 tisíc korun, a pokud by vyšlo zhodnocení, přišel by si na 885 110 korun.
Mezidůchod i pro mladší
Ve světě se uplatňují nejrůznější formy přilepšení pro stáří. Jsou však i formy finančního zhodnocení, které lze využít ještě v mnohem mladším věku.
Na západ od nás, hlavně v zámoří, si mladí lidé díky svému zájmu o osobní finance užívají například „mini retirementu“, tedy jakéhosi minidůchodu, kdy ve 35 letech mají naspořeno dostatek peněz. Mohou si dovolit dát si rok nebo dva pauzu. „To jim umožňuje zastavit se, nadechnout a přemýšlet nad dalšími kroky v kariéře i osobním životě,“ připomíná u nás nezvyklý způsob spoření Jiří Hluchý.
Co vše můžete dostat od státu
|
