„Bylo to běžné ráno, zrovna jsem přišla do práce a volal mi muž, který se představil jako policista z hospodářské kriminálky v Mostě,“ začíná své vyprávění žena z Prahy středního věku s vysokoškolským vzděláním. Při našem setkání působila sebejistě, racionálně, rozhodně nepatřila mezi důvěřivé typy. Přesto se během několika hodin ocitla v situaci, kdy málem přišla o všechny úspory. Kvůli bezpečnosti si nepřála zveřejnit své skutečné jméno, a proto jí deník Metro přiřadil jméno Petra. „Řekl, že někdo na moje jméno zfalšoval notářsky ověřenou plnou moc a pokusil se ve spořitelně vybrat půl milionu korun,“ pokračuje. Znělo to vážně a přesvědčivě. Volající znal její celé jméno, datum narození i adresu. „Dokonce zmínil, že mám krátké příjmení bez -ová. To mě zarazilo. Jak by to mohl vědět?“ říká Petra. V tu chvíli ještě netušila, že se právě stala součástí dokonale sehraného scénáře, který se každý týden opakuje u tisíců lidí po celé republice. Jde o scénáře, kde hlavními zbraněmi nejsou hackeři s klávesnicí, ale hlasy, které působí důvěryhodněji než realita sama.
Falešný policista a bankéř napálili pracovnici muzea, poslala jim miliony |
Policajt, průkaz a WhatsApp
Muž v telefonu mluvil klidně a věcně. Tvrdil, že pochází z mostecké hospodářské kriminálky a že jí volá kvůli vyšetřování bankovního podvodu. „Říkal, že si bystrý pracovník České spořitelny všiml nesrovnalostí a upozornil policii. Teď prý musí zjistit, jestli jsem o té plné moci věděla,“ popisuje Petra. Podle jejího vylíčení zněl přesvědčivě, měl jistý hlas, žádný cizí přízvuk. A co víc, znal i konkrétní adresu policejní služebny, kterou si Petra okamžitě vyhledala. „Opravdu existovala. Tak jsem si říkala: No dobře, to sedí.“ Aby podvodník posílil důvěru, poslal jí přes WhatsApp fotku služebního průkazu, dokonce i protokol s hlavičkou Policie České republiky. „Nevím, jak má takový protokol vypadat. Na běžného člověka to působilo naprosto reálně,“ pokračuje. Následovala fotografie údajného pachatele, identita obličeje, kterou jí poslal s otázkou, jestli toho muže nezná. „Samozřejmě že ne. Ale všechno to vypadalo, jako by opravdu řešili konkrétní případ.“
Falešný služební průkaz policisty, který ukázali kyberšmejdi při podvodu. (10. září 2025)
Přepojím vás na banku
Krátce nato přišel další krok. Policista Petře oznámil, že ji přepojí na oddělení České národní banky (ČNB), která s policií údajně spolupracuje. „Řekl mi, že tam pracuje jeho kolega Janda a že mi zavolá,“ vybavuje si Petra. Telefon se znovu rozezněl. Na displeji tentokrát svítilo jiné číslo a na druhé straně se ozval jiný hlas. „Mluvil trochu jinak, ale představil se stejně sebejistě. Řekl, že aby mi dokázal, že je opravdu z ČNB, pošle mi svůj služební průkaz a můžeme si zavolat přes videohovor.“ Petra souhlasila. „Viděla jsem muže na bílém pozadí, se sluchátky na hlavě. Mával přede mnou kartičkou s logem. Vypadalo to reálně. Zároveň jsem si říkala, že takovou průkazku si vyrobím za minutu. Ale říkal mi tolik detailů, že jsem začala pochybovat, jestli se nepletu já.“
Falešný služební průkaz pracovníka České národní banky, který ukázali kyberšmejdi při podvodu. (10. září 2025)
Podvody za miliony. Gang vymáhal falešnou pohledávku, padělal faktury i soudní listiny |
Muž se pustil do vysvětlování, že ve vyšetřovaném případě jde o rozsáhlý podvodný gang, ve kterém mohou být zapojeni i zaměstnanci banky. Proto musí Petra jednat diskrétně. „Řekl mi doslova: Nesmíte to nikomu říct, nesmíte nikomu volat, nesmíte mluvit s nikým jiným, dokud to nevyřešíme.“ Znělo to jako rozkaz, ale zároveň jako ochrana. „Každou chvíli ale řekl něco, co mi přišlo divné. Jenže hned nato zase něco, co působilo logicky. A vy jste v tom kolotoči, kde nemáte prostor přemýšlet,“ líčí Petra. Ve výsledku potřeboval Petru vidět přes videohovor, aby věděl, jak vypadá.
GALERIE: Máme doklady, které poslali šmejdi oběti jako důkaz, proč by jim měla věřit |
„Nenechali mě přemýšlet“
Podvodníci věděli, co dělají. Střídali tempo, tón i emoce. Chvíli ji uklidňovali, chvíli varovali. „Mluvili pořád, aby mi nedali šanci se zastavit. To je nejnebezpečnější. Nenechají vás přemýšlet,“ říká Petra. A pak přišly první pokyny. „Řekli mi, že moje peníze jsou ohrožené a že je musíme ochránit. A kvůli tomu, že v tom prý jedou i lidé z banky, a musím vybrat hotovost a uložit ji do bezpečí.“ Když se Petra ptala, proč nemůže jednoduše převést peníze na jiný účet, dostala připravenou odpověď. „Tím byste je varovala a ohrozila vyšetřování.“ V tu chvíli už byla na telefonu dvě hodiny.
Legendární Tiguan
Instrukce však pokračovaly. „Řekli mi, že musím být neustále na telefonu, koupit si powerbanku, abych se neodpojila, a jet taxíkem do banky. Metrem prý nesmím, protože bych mohla ztratit spojení.“ Když se blížila k bance, přišla poslední rada. „Kdyby se mě prý v bance ptali, proč vybírám takovou částku, mám říct, že si jdu koupit Volkswagen Tiguan, rok 2020. A o chvíli později mi ten druhý řekl rok 2022. A ten pak zase nakonec rok 2019,“ směje se dnes ironicky Petra. „To už mi došlo, že se jim to celé rozpadá.“ Tehdy okamžitě napsala rodině. „Poslala jsem jim ten policejní průkaz i protokol. Zeť je bývalý policajt, hned mi napsal, že to vypadá reálně, ale že je to falešné.“
Když dorazila na pobočku, byla pořád s telefonem u ucha a chtěla si jen ověřit, že její účet je v pořádku. „Paní u přepážky byla skvělá. Nenápadně mi naznačila, že mám být potichu, a potvrdila, že peníze tam jsou. Řekla mi: Nevybírejte nic,“ popisuje Petra. Ve chvíli, kdy vyšla ven z banky, vymyslela si, že jí peníze vybrat v bance nešlo. Podvodníci mezitím zvyšovali tlak. „Když jsem chtěla zavolat na 158, řekli mi, že bych se stala spolupachatelkou. Že bych tím ohrozila vyšetřování. Začali vyhrožovat a měnit tón. To byl moment, kdy jsem telefon típla.“ Zbytek dne strávila obíháním služeben, aby případ nahlásila. „Na první mi řekli, že je to nezajímá, když se nic nestalo. Na další už to přijali, ale bylo vidět, že podobné příběhy slyší denně,“ přiznává Petra.
Racionální kontrola mizí
Podle etického hackera ze společnosti axelum je Petřina zkušenost přesným obrazem toho, kam se v posledních letech takzvaný vishing, tedy telefonní podvody, posunul. „Vysokoškolský diplom před podvodníky nechrání. Dnešní vishing je profesionální byznys. Útočníci mluví plynule česky, využívají úniky dat, spoofují čísla bank a dokonale chápou lidskou psychologii. Neútočí na znalosti, ale na emoce a na moment překvapení,“ vysvětluje pro Metro hacker.
Spoofing
|
Podle něj je pro oběť klíčový okamžik, kdy se rozhovor přepne do akce. „To je ten háček. Podvodníci vás donutí udělat první malý krok – potvrdit platbu, nadiktovat SMS kód nebo prostě jen zůstat na lince a rychle něco schválit. V tu chvíli se člověk ocitá pod tlakem autority a času. Racionální kontrola mizí,“ vysvětluje hacker a dodává, že lidský mozek funguje v takových situacích podobně jako přetížený počítač. „Naší zranitelností je rychlý režim. Stres, urgence a hlas autority obejdou naše kritické myšlení. Útočníci to vědí a zneužívají.“
Tisíce napadených
Podle České bankovní asociace (ČBA) bylo jen v prvním pololetí roku 2025 napadeno přes 44 tisíc klientů, kteří dohromady přišli o 886 milionů korun. Banky však díky svým systémům ochránily více než 5,3 miliardy korun.
Celkové počty registrovaných skutků spáchaných v kyberprostoru během let 2011 až 2024. Klíčovým nástrojem bank v boji proti kyberpodvodům se stala umělá inteligence. Díky pokročilým algoritmům jsou banky schopny analyzovat obrovské množství dat v reálném čase a identifikovat podezřelé aktivity ještě předtím, než dojde k útoku. Tato technologie jim umožňuje předcházet podvodům s vyšší přesností a rychlostí, čímž efektivně chrání své klienty před finančními ztrátami.
„Zachráněná částka ukazuje, jak efektivní jsou kontrolní procesy bank,“ říká Dušan Baran, výkonný ředitel ČBA. Jen loni se podle ČBA počet napadených zvýšil na 87 407 lidí – to je o 18 tisíc více než v roce 2023. Přesto se daří snižovat průměrnou škodu na klienta, jež klesla na 15 952 korun.
Nové triky a masky
|
