Lidé v současnosti čím dál častěji místo „doktora Googla“ volí spíše nástroje umělé inteligence.
Někteří se spokojí například s Gemini, Cloud či ChatGPT. Jiní dávají přednost zdravotnickým AI nástrojům, kterými jsou například takzvané symptom checkery.
Jde o nástroje pro digitální třídění pacientů. Stávají se jedním z nejrychleji rostoucích segmentů zdravotnické umělé inteligence. Jejich ambicí není stanovit diagnózu, ale rozhodnout o dalším kroku, zda potíže zvládnout doma, objednat se k praktickému lékaři, nebo vyhledat akutní pomoc.
Jedna z těchto služeb se nyní objevila i ve Znojmě. Digitální klinika Dr. Digital spustila v aplikaci nástroj založený na technologii společnosti Infermedica. Uživatel vyplní strukturovaný dotazník a dostane doporučení dalšího postupu. Podle provozovatele má jít především o orientaci pacienta před kontaktem s ordinací. „Symptom checker nemá nahrazovat lékaře. Má lidem pomoct zorientovat se v tom, co se s nimi děje, a zároveň ušetřit čas při kontaktu s ordinací,“ říká generální ředitel společnosti Ondřej Svoboda.
Pacient, který už „něco ví“
Změnu nejvíce popisují lékaři. Pacient v současnosti často nepřichází s neurčitým „není mi dobře“, ale s určitou představou závažnosti problému a někdy i s obavami, které vznikly ještě před návštěvou ordinace. „AI symptom checker je doplněk k vyšetření. Může nás nasměrovat k přemýšlení nad vzácnějšími, ale nebezpečnými diagnózami a rozšiřuje klinickou rozvahu lékaře. Pokud je pacientovi dobře vysvětleno, co nástroj dělá, dává mu to oprávněný pocit zájmu a péče,“ popisuje lékař Marek Dvořák, současně ale upozorňuje na hranici mezi daty a realitou. „Systém pracuje s obrovským vzorkem pacientů a jejich příznaků a nevkládá do případu emoci. Riziko je právě v možnosti přehlédnutí nuance, tedy drobného detailu nebo psychického kontextu. Proto to není nástroj pro akutní stavy, kde je třeba jednat okamžitě,“ dodává Dvořák.
Česko dohání běžnou praxi
Podobné nástroje přitom nejsou novinkou. Britská národní zdravotní služba provozuje službu 111 Online, v USA funguje WebMD Symptom Checker a globálně jsou známé třeba platformy Ada nebo Babylon. Všechny vznikly z praktického důvodu, zdravotnické systémy se totiž snaží řešit nedostatek personálu a rostoucí počet pacientů. Smyslem těchto aplikací není určit nemoc, ale určit prioritu. V praxi tedy nahrazují první rozhodnutí, které jinak probíhá telefonicky nebo na recepci.
AI nástroj
|
Do stejného prostoru ale vstoupily i obecné AI chatboty, které jsou zmíněny výše. Spousta mladých lidí třeba ChatGPT využívá i jako psychologa či praktika a určují si diagnózu. Právě zde se začínají nástroje zásadně lišit. „Specializovaný symptom checker může být zdravotnický prostředek, má jasně daný účel, pravidla použití a prošel kontrolami. Víte, k čemu je určený a v jakých situacích se na něj dá spolehnout,“ vysvětluje Matěj Misař z České asociace umělé inteligence. Naopak generativní AI podle něj pracuje jiným způsobem. „Je to univerzální nástroj na text. Umí vysvětlovat, shrnovat a pomáhat formulovat otázky, ale není určený k diagnostice. Může působit přesvědčivě, i když se plete, a uživatel často nepozná rozdíl,“ upozorňuje Misař.
S rostoucím používáním podobných nástrojů se objevuje i otázka odpovědnosti. Co když se pacient doporučením řídí a dojde k poškození zdraví? Podle advokáta Jiřího Matznera není odpovědným algoritmus, ale zdravotnický proces kolem něj. „AI se používá pro přípravu podkladů, nikoli pro diagnostiku. Odpovědnost bude zdravotního zařízení nebo lékaře, který nepostupoval lege artis a poradil nesprávně. Diagnostické AI systémy budou dle evropského AI Act patřit mezi vysoce rizikové. Budou vyžadovat dohled, transparentnost a prokázání bezpečnosti a účinnosti,“ konstatuje Matzner. To znamená, že zdravotnické aplikace budou mít blíž k přístrojům než k běžným mobilním aplikacím, podobně jako tlakoměr nebo EKG.
