Je to dřevák! Toto označení nemusí být už pouze urážkou natvrdlého člověka. Postupně se v češtině zobecňuje také jako výraz pro bydlení postavená výhradně či převážně ze dřeva.
Dřevem rádi topíme, ale neradi z něho stavíme
Vzhledem ke kvalitě i energetické úspornosti, která je typická pro moderní dřevěné domy, ať již rodinné, rekreační, nebo bytové, se o ně Češi v posledních dvaceti letech nijak zásadně nezajímají. „Jejich podíl na nově postavených rodinných domech zatím jen dvakrát přesáhl hranici patnáct procent. U bytových domů představují nové stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí dokonce pouhé jednotky kusů ročně,“ připomíná Robert Jára, jeden z garantů pracovní skupiny Timber, která funguje v rámci České rady pro šetrné budovy (CZGBC).
V blízkosti nízkouhlíkové centrály ČSOB v Praze vyroste obytná část, jejíž součástí bude i dřevěný vícepodlažní dům Dřevák.
Na českém stavebním trhu dominují téměř absolutně producenti cihel a betonu, a to ve sféře soukromého bydlení i podnikatelských staveb. V posledních dvou dekádách nebyl podíl dřevostaveb příliš vysoký i přes zvyšující se nabídku. Například v žádném roce ze sledovaného období nebylo postaveno více než tři tisíce nových dřevostaveb za rok. Prozatím nejvíce dřevostaveb bylo postaveno v roce 2018, kdy jich vzniklo 2 945. Od té doby absolutní počty nových dřevostaveb klesají. V roce 2023 jich bylo postaveno 2 595 a podíl na nové výstavbě tak činil méně než 14 procent.
Vyvezeme dříví, přivezeme hotové věci
Všímá si toho už i naše státní správa. „Dřevo má významný byznysový potenciál, plně ho ale nevyužíváme. V Česku se ročně produkuje patnáct milionů kubických metrů dřeva, značná část ale směřuje do zahraničí a vrací se ve formě finálních výrobků s přidanou hodnotou,“ konstatuje neradostný fakt ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Což známe už z doby hluboko před rokem 1989.
Dřevěný dům ušetří přes třicet procent emisí
Jak už bylo řečeno, je dřevo a jeho využití pro stavby i významným faktorem snižujícím energetickou náročnost objektů. Stále větší důraz je kladený na bytovou výstavbu, protože ve firemní sféře je tlak na energetickou nenáročnost patrný už delší dobu a firmy se snaží za vytápění a elektřinu šetřit stále víc.
Dřevovýdrž
|
„Podíl domácností na celkové spotřebě energie v České republice činí 31 procent, což je více než podíl průmyslu,“ připomíná realitu Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC. Dřevo je proto materiál, který může k celkové úspoře přispět nejen v rámci celoročního provozu takové stavby.
Společnost UBM Development Czechia totiž nedávno porovnala uhlíkovou stopu klasického betonového obytného domu a domu, jehož základ tvoří jak dřevěný skelet, tak i zbytek stavby, včetně pláště, je ze dřeva. Podle analýzy v případě dřevostaveb, které společnost již realizovala v Praze, lze předpokládat úspory uhlíkových emisí kolem 35 procent v porovnání s „betonovou“ verzí dřevěného obytného domu.
Pro české projektanty by bylo užitečné alespoň částečně kopírovat praxi ze sousedního Německa. Tam si dřevostavby vedou o poznání lépe. V roce 2023 tvořily 22 procent všech postavených domů. Reálný je proto v Německu i cíl, který si vytyčilo. A to zvýšit tento podíl do roku 2030 až na 30 procent. Česko si ve své surovinové politice pro dřevo klade za cíl dosáhnout podílu 25 procent dřevostaveb do roku 2035.
U bytových domů se ale v roce 2023 jednalo o pouhých šest bytových objektů s dřevěnou nosnou konstrukcí z celkového počtu 557 dokončených.
Úsporné
|
