Dříve fluktuant, dnes sběratel zkušeností. Polovinu činností budeme v roce 2030 dělat jinak

Zatímco v minulosti měl člověk střídající práce okamžitě nálepku fluktuanta, teď na něj hledí personální pracovníci jako na člověka, který sbíral zkušenosti a má co nabídnout. „Vysedávači“ na jedné pracovní židli od maturity či promoce do penze už ve hledáčcích náborářů nefigurují.

Jeden život, jedna židle? Sorry, nechceme!

Tento pohled je hmatatelný především při náboru mladších ročníků, lidí, kteří mají za sebou po absolvování školy pět až deset let. Současný trh práce se výrazně změnil po covidu a nyní ještě tendence v jeho změnách zrychlují.

Ukazuje se například, že generace lidí, kteří mají za sebou pět až deset let pracovních zkušeností, ale i ti, kteří nyní do praxe přicházejí ze škol, se moc nehrne do vedoucích pozic. Pokud už na řízení menšího či většího počtu lidí přistoupí, nechtějí být těmi klasickými šéfy. „Nechtějí jen řídit, chtějí spíše inspirovat, když na to firma nepřistoupí, hledají jinde,“ vysvětluje nové trendy Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Dříve švarcsystém, teď je to ekonomika typu gig

To, co je pro zaměstnanost celosvětově i u nás typické, to je částečný odklon od pevného pracovního místa. Jak se kdysi nejčastěji říkalo práci „na volné noze“. Vyžadují ji nejen lidé, kteří si takto vydělávají, ale i firmy.

Protože si na dílčí fáze dlouhodobých projektů najímají na omezenou dobu odborníky, výrobní kapacity nebo počítačový prostor od externistů. Najaté specialisty neberou do pracovního poměru, ale jen na smlouvu. Tento trend, vžil se pro něj název gig ekonomika, který není nepodobný u nás proslavenému a stále využívanému švarcsystému, už tvoří kolem 12 procent globálního trhu práce. „Týká se to i přivýdělků, ty jsou ostatně pro současný pracovní trh hodně typické,“ potvrzuje Rezlerová.

Vydělávání peněz jen na smlouvy a nejrůznější nestálé úvazky a jednorázové projekty u velkých firem s sebou ale nese také nebezpečí menší pracovněprávní ochrany takto zaměstnávaných lidí. Úprava pracovního práva, která nedávno prošla hlasováním ve Sněmovně, takové zabezpečení externistů zatím neobsahuje.

Máte padáka! Ve druhém čtvrtletí roku 2025 se chystají nejvíc propouštět velké a extra velké firmy zaměstnávající tisíc a více pracovníků. Naopak velké náborové plány mají v Česku malé a střední firmy od 50 do 250 zaměstnanců. S propouštěním nejvíce počítají firmy v energetice, vodním a odpadovém hospodářství, ve veřejných službách a také v médiích a reklamě. Přes čtyřicet procent organizací ve zdravotnictví, sociální péči a farmacii počítá s přijímáním lidí. Třicet milionů nových pracovních míst by mohla do pěti let vytvořit „zelená transformace“ světové ekonomiky. Podle odborníků na zaměstnanost bude po odbornících v elektromobilitě, odpadovém hospodářství a v úsporách energií ve firmách větší poptávka než po specialitech na počítače a software. Udržitelnost chápou mnohé firmy ne jako omezení, ale byznysovou příležitost.