Jeho výhodou byla schopnost přežít i tam, kde jiné druhy hynuly: v bahnité vodě, s minimem kyslíku, dokonce i pod ledem, když voda promrzla téměř ke dnu. Jenže právě tato nenáročnost mu nakonec nestačila.
Úbytek stanovišť
Největší pohromou se stal karas stříbřitý, původem z Asie. Do českých vod se rozšířil v 70. letech a během několika desetiletí zcela ovládl prostředí, které dříve patřilo karasu obecnému. Je agresivnější, rychleji roste, a hlavně se dokáže rozmnožovat i bez samců – partenogenezí. V důsledku toho zaplnil téměř všechny menší rybníky a vytlačil původního karase nejen fyzicky, ale i geneticky – oba druhy se totiž kříží. Druhým zásadním problémem je úbytek vhodných stanovišť. Malé rybníčky a tůně, kde karas obecný přežíval, mizí – buď se zanášejí, vysychají, nebo jsou přeměňovány na intenzivně obhospodařované rybníky. Právě tyto drobné vodní plochy přitom tvořily mozaiku, v níž měl karas své útočiště před většími rybami i predátory.
Karas obecný byl kdysi běžnou rybou, nyní však patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Geneticky čisté populace
Naštěstí se objevují i snahy o záchranu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s rybářskými svazy a univerzitami vede několik projektů, jejichž cílem je obnova původních populací karase obecného. V rámci těchto programů se hledají geneticky čisté populace, které jsou poté uměle rozmnožovány a vysazovány zpět do vhodných tůní a rybníků bez přítomnosti karase stříbřitého. Na Třeboňsku, v Polabí karas obecný býval symbolem českých tůní a rybníků, nyní však patří k nejohroženějším rybám našich vod. Na jižní Moravě tak vznikají malá „refugia“, kde má karas obecný šanci přežít.
Karas obecný byl kdysi běžnou rybou, nyní však patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Klíčové je ale udržet tato místa bez invazních druhů – jinak by se úsilí minulo účinkem. Karas obecný není trofejní ryba ani lákadlo pro komerční revíry. Je to původní obyvatel našich vod, pamětník doby, kdy české rybníky žily přirozeným rytmem. Jeho úbytek není jen ztrátou pro přírodu, ale i varováním – že i obyčejná, malá ryba může zmizet, pokud o ni přestaneme pečovat. Jak říkají biologové, záchrana karase obecného je testem naší schopnosti chránit biodiverzitu v praxi. Protože pokud dokážeme udržet při životě tak skromného tvora, máme šanci uchovat i složitější ekosystémy, které s ním sdílí stejnou vodu.
