Představte si, že přijedete do drive-thru, tedy výdejního okénka fastfoodu, kde si jídlo objednáváte přímo z auta, a místo klasické objednávky řeknete: „Dám si to samé co auto přede mnou.“ Zní to jako banální internetová hra, ale opak je pravdou. Takzvaná drive-thru challenge patří k nejrychleji rostoucím formátům na YouTube i TikToku. Miliony lidí sledují videa, ve kterých se v podstatě nic zásadního neděje. Někdo sedí v autě, objednává fastfood a čeká, co dostane do papírové tašky. Přesto diváci dokoukávají videa do konce, algoritmy je masivně doporučují dál a fastfoodové řetězce získávají reklamu, za kterou často nemusí zaplatit ani korunu.
Z původně amerického internetového trendu se postupně stává běžná součást i českého online prostoru. Fenomén zároveň ale vyvolává otázky kolem plýtvání jídlem a dopadu podobných trendů na životní prostředí. Mnoho tvůrců totiž ve videích objednává náhodná jídla, která často ani nedojí. Buď proto, že jim nechutnají, nebo jednoduše proto, že vůbec nevěděli, co si člověk před nimi objednal. Proč tedy podobný obsah tolik funguje a proč ho sledují miliony lidí?
Algoritmus místo partnera? Sociální sítě zkouší, jak daleko mohou zajít |
Algoritmy to milují
Právě jednoduchost je podle expertů hlavním důvodem, proč se tento formát šíří tak rychle. „Mají extrémně jednoduchý a srozumitelný formát, který funguje okamžitě. Divák během pár vteřin chápe pravidla a zůstává kvůli výsledku. Algoritmy oceňují vysokou míru dokoukání a engagementu, což tyto formáty přirozeně generují. Navíc dobře škálují, protože se dají nekonečně variovat,“ říká pro Metro Jan Skovajsa, zakladatel digitální agentury myTimi.
Podobně trend popisuje také AI specialista a architekt společnosti Apertia.ai David Strejc. Podle něj jde o obsah prakticky dokonale optimalizovaný pro sociální sítě. „Z pohledu algoritmů jde o perfektní optimalizaci na retenci, protože videa mají jasnou strukturu, rychlý spád a neustálé očekávání výsledku,“ vysvětluje pro Metro Strejc. Výhodou podobných videí je i jejich levná výroba. Tvůrci nepotřebují drahou produkci, složitý scénář ani speciální efekty. Stačí mobilní telefon, auto a fastfoodové okénko.
„Úspěch tohohle formátu není žádná magie, ale prostá kombinace prvků, které publikum i algoritmy mají rádi: napětí, náhoda a jídlo.“
Tomáš Zvelebil, zakladatel agentury Subscribe
Digitální dopamin
Popularita drive-thru challenge ale nestojí jen na algoritmech. Klíčovou roli hraje i psychologie. „Funguje kombinace zvědavosti a lehké formy napětí – divák chce vidět, jak situace dopadne, i když je princip triviální. Zároveň jde o low-effort entertainment, který nevyžaduje soustředění a je snadno konzumovatelný. Jednoduchost je v tomto případě výhoda, ne slabina,“ říká Skovajsa.
Tomáš Zvelebil, zakladatel agentury Subscribe, upozorňuje, že celý princip stojí na jednoduché lidské zvědavosti. „Úspěch tohohle formátu není žádná magie, ale prostá kombinace prvků, které publikum i algoritmy mají rádi: napětí, náhoda a jídlo. Chcete vědět, co v té tašce bude a kolik to tvůrce bude stát. Abyste to zjistili, musíte video obvykle dokoukat do konce,“ vysvětluje.
Kde končí zábava?
S rostoucí popularitou podobných videí se objevují i otázky etiky. Kritici upozorňují například na možné plýtvání jídlem nebo natáčení zaměstnanců bez jejich souhlasu. Zvelebil ale upozorňuje, že většina běžných drive-thru challenge zůstává relativně neškodnou formou zábavy. „Pokud tvůrce přistupuje k takovému videu s rozumem a respektem ke všem zúčastněným – jídlo si kupuje a platí za něj, s obsluhou jedná slušně –, není to zásadní etický problém. Jediná věc, která je občas na hraně, je soukromí zaměstnanců. V českém prostředí platí GDPR a tvůrce by měl obsluhu buď nezabírat, nebo rozostřit. Pokud tohle dodrží, je to nevinný formát,“ říká.
Matky jako první vzor krásy. Jak ovlivňují sebevědomí a vztah k tělu svých dcer? |
Podle něj je otázka plýtvání výrazně citlivější u jiných internetových trendů. „Kupříkladu plýtvání jídlem je násobně citlivější téma třeba u takzvaných mukbangů, videí, u kterých tvůrce konzumuje obrovské porce jídla. Tam už z nějakého hodnocení nevyklouznete: buď je to jednoduše plýtvání jídlem, nebo naprosto morbidní přejídání. U drive-thru challenge si v podstatě někdo koupí oběd a natočí to,“ dodává.
Miliarda tun potravin
Debata o podobných videích se navíc odehrává v době, kdy je plýtvání jídlem jedním z největších globálních problémů. Podle zprávy UNEP Food Waste Index Report 2024 lidstvo v roce 2022 vyhodilo přibližně 1,05 miliardy tun potravin. Domácnosti tvořily asi 60 procent tohoto odpadu, restaurace a gastronomické služby 28 procent a maloobchod 12 procent. Celosvětově tak lidé vyhazují přibližně pětinu veškerého jídla dostupného spotřebitelům. Organizace OSN zároveň upozorňuje, že domácnosti každý den vyhodí více než miliardu jídel. Některé virální trendy tak mohou posouvat vnímání jídla směrem k impulzivní spotřebě.
131 kilogramů
|
