Jaké ekonomické a sociální faktory podle vás způsobují, že až statisíce lidí v Česku zůstávají ve stínové ekonomice, i když si uvědomují rizika do budoucna?
Je otázkou, nakolik si uvědomují, že setrvat ve stínové ekonomice má dlouhodobé dopady. Z našich zkušeností se spíše ukazuje to, že člověk má spíš tendenci upřednostnit krátkodobý užitek před dlouhodobou projekcí dopadů na úvěruschopnost u banky, mateřství, nemoc nebo výměru starobního důchodu. V České republice je velmi nízká nezaměstnanost a velmi robustní pilíř sociálního zabezpečení, proto pohled na stovky tisíc lidí, kteří jsou vykořisťováni ve stínové ekonomice proti své vůli, není korektní. Neodpovídá realitě.
Studenti „Drtinky“ sbírají zkušenosti v diplomacii: praxe v zahraničí, mise OSN i vojenský výcvik |
Je práce na černo spíše důsledkem nedostatku legálních příležitostí, nebo určitého kulturního zvyku a tolerance vůči neformálnímu zaměstnávání?
Určitě to druhé. Když vyloučíme gastronomii, kde je součástí příjmu spropitné, tedy jakási hrana mezi legální a stínovou ekonomikou, tak existence stínových transakcí zcela jistě odpovídá poptávce. Na stínovou ekonomiku musí být dva. Když se vás kadeřnice zeptá, zda chcete účet. Když vám malíř řekne, zda potřebujete smlouvu, když vám instalatér řekne, že to bude tisíc bez faktury, nebo 1 500 s fakturou, co odpovíte? A to se pak samozřejmě kumuluje, v České republice je to spíš o tom hledání cest, jak se vyhnout dani, odpovědnosti nebo zakrýt příjem. Samotná práce na černo, tedy že se někdo zjeví na pracovišti a pak zas poté zmizí, má spíše sektorovou strukturu nebo je sezonní záležitost.
Práce na černo a důchodový systém
Jaké dopady má vysoký podíl lidí ve stínové ekonomice na důchodový systém a sociální stabilitu státu?
Dopady jsou významné, protože ti lidé budou mít kvůli obcházení plateb na sociální pojištění menší vyměřený důchod. Díky nižší úvěruschopnosti si spíše nekoupí nemovitost, která může sloužit jako investiční aktivum a určitá „majetková jistota“. Tito lidé mají ale stejný volební hlas jako všichni ostatní, takže jsou ideálním soustem pro populisty.
Zaměstnanci a legální práce
Co by mohlo motivovat zaměstnavatele i pracovníky v odvětvích jako je gastronomie či stavebnictví, aby přešli do legální ekonomiky?
Určitě zjednodušení pracovního práva, flexibilnější úvazky a zjednodušení daňových povinností, nejen samotné výše zdanění práce. A určitě nějaká forma „generálního pardonu“, protože mnoho lidí ve stínové ekonomice zůstává pro to, protože nevědí, jak z ní ven, i kdyby chtěli. To platí i pro zaměstnavatele.
Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz hostem pořadu Rozstřel.
Jak byste zhodnotil přístup státu k lidem, kteří pracují na černo?
Je dobré popsat příčiny existence stínové ekonomiky a na jejich odstranění pracovat rozumně, pragmaticky, ne svržením jaderné bomby. Na druhou stranu jsou zde miliony lidí, kteří dělají vše správně, podle zákona, a ti oprávněně nelibě nesou, když někdo pečuje o lidi, kteří zákony porušují a benefitují na tom.
