V Československu trvala povinnost jít k volbám od roku 1920 do roku 1954. Pak byly nepovinné, ale do roku 1989 se odvážili volební frašku odmítnout jen nejstatečnější jedinci.
V prvních svobodných volbách 1990 dorazilo nadšeně a dobrovolně takřka 97 procent voličů, ještě v roce 1996 přes 76 procent. Před čtyřmi lety už jen 59 procent. Letošních 60,84 procenta je pokládáno za mimořádně vysoké číslo. Dodejme, že v Evropě je povinné volit například v Belgii, Francii a Řecku. Celkem platí povinná účast ve 24 zemích světa.
Ministr obrany Martin Stropnický ve volebním štábu hnutí ANO v Praze. (21. října 2017)
Martin Stropnický, ministr obrany, ANO
Účast ve volbách je letos průměrná, velmi podobná té minulé. Možná je to i tím, že se našim oponentům nepodařilo vykreslit situaci jako totální drama, že jde o všechno. Povinné volby nejsou tak extravagantní, jak to v první chvíli zní. Ale v České republice pořád ještě má cokoli povinného určitou negativní souvislost. Určitě by to ale bylo dobré téma pro případné referendum.
Elektronické hlasování zní progresivně, ale mám obavu, že v současné době je málo bezpečné a dá se ovlivnit. Určitě víte, o čem mluvím.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na tiskové konferenci oznamuje, že na listopadovém sněmu nebude kandidovat na žádnou funkci. (24. 10. 2017)
Miroslav Kalousek, předseda TOP 09
Já osobně jsem proti povinným volbám. Jsou ústavní práva a jsou ústavní povinnosti. Protože dlouhodobě trvám na tom, že volit je právo, ne zákonem daná povinnost. My elektronické volby prosazujeme, nejsem si však jistý, zda by přispěly k vyšší volební účasti. Zcela určitě by to byla prevence proti postupnému snižování účasti u voleb a ulehčilo by to zejména volby v zahraničí. Pokud totiž chceme být otevřenou zemí a chceme se volně pohybovat po celém světě, elektronické volby by to velice usnadnily.
Martin Kupka místopředseda ODS
Martin Kupka, místopředseda ODS
Myslím, že výsledek letošní volební účasti je lepší než v předchozích letech. Jsem zastáncem toho, aby co největší část lidí měla možnost přijít k volbám. Dovedu si představit, že bychom ke vhazování papírových lístků do uren přidali i možnost elektronické volby, ale dívám se na to střízlivě ze zkušeností
pobaltských zemí. Tam zavedení elektronických voleb dramatické navýšení účasti nepřineslo. Záleží na tom, jak se k přípravě voleb postaví média a jaká je společenská atmosféra, jakým problémům konkrétní země v době před volbami čelí. Jak jsou lidé namotivovaní k volbám přijít.
Šéf STAN Petr Gazdík po jednání s Andrejem Babišem v Poslanecké sněmovně (22.10.2017)
Petr Gazdík, předseda STAN
Povinné volby bych zcela určitě neprosazoval. Protože si myslím, že to je demokratické právo, nikoli státem přikázaná povinnost. Říkám to i přesto, že za první republiky zákon volby předepisoval. Osobně tvrdím, že i nevolit
je právo. Co se týká možnosti elektronických voleb, tak to zcela určitě ano. Ale nejdřív bych je otestoval v jedněch nebo dvojích volbách, jak, to teď konkrétně neřeknu. Naši experti se jeli učit do Pobaltí od Estonců, kde elektronicky volí. Proto víme, že nejdůležitější je zabezpečení. Žijeme v éře digitální techniky a taky hybridních válek. To může být velmi nebezpečné.
Jan Ruml
Jan Ruml, bývalý ministr vnitra
Elektronické volby jsou určitě záležitostí budoucnosti. Jak daleké, to vám nepovím. Tento druh volby má ale určitou šanci, pokud se rozjede ve větším elektronizace celé státní správy, i když do jisté míry už funguje. Je to ale
podle mého názoru práce ještě na dlouhé roky. Povinné volby? V tom si nejsem zcela jistý v kramflecích, zřejmě nejsem jejich přesvědčeným zastáncem nebo odpůrcem. Váhal bych. Co se týká elektronických, tam bych asi přemýšlel, jestli je soustředit do dvou dnů, nebo jen do jednoho a jestli na víkend, nebo jen na pátek. Aby se i jich zúčastnilo dost lidí.
