Většina z nich je na střechách rodinných domů. Hlavní kapacitu představují ale velké i střední a menší fotovoltaické elektrárny, které jsou na soukromých i obecních pozemcích.
Kde je tady u vás, prosím, ta elektrárna?
Od prvopočátků solární energetiky se hodně změnilo. Panely na plochých střechách nejsou na první pohled vůbec vidět a na těch sedlových u rodinných domů nikoho neiritují, protože se v poslední době stávají už v podstatě běžnou součástí staveb.
Co se ale postupně mění, je skutečnost, že se rodí stále více fotovoltaik, které nijak nehyzdí krajinu, naopak jsou s ní v souladu nebo jsou ukryty tak, aby o nich ten, kdo neodbočí z hlavní cesty, vůbec nevěděl. Jednu takovou sluneční elektrárnu můžete najít i v katastru severočeské obce Křižany. Ale jen když opravdu hledáte.
Než jsem zamířil na obecní úřad za starostou Křižan na Liberecku, řekl jsem si, že si tu jejich fotovoltaiku nejdřív řádně prostuduji. Upozorňuji, že Křižany jsou obec, o které by se dalo klidně říci, že je dlouhá jako Lovosice. Pár kilometrů z jednoho konce na druhý. Jak jsem se později dozvěděl, vlastně místní klasika. Říká se tomu lánová obec. Hlavní cesty uprostřed, kolem lemovaná staveními, jak je tady v kraji obvyklé. Za staveními pole a další zemědělské pozemky.
Pro výstavbu křižanské fotovoltaické elektrárny byly použity výkonné oboustranné fotovoltaické panely.
Spolu se Žibřidicemi, které pod křižanskou radnici rovněž patří, je to délka dobrých deset kilometrů. „Dohromady mají obě obce kolem jedenácti set lidí,“ dozvím se později od starosty Václava Honsejka. Došel jsem tedy na dolní konec Křižan a – nic. Zamířil jsem proto zase na začátek. Opět bez úspěchu. „Tak to se vraťte asi dva kilometry zpět, ještě za obecní úřad, pak bude mostek a za ním uhýbá mezi domky cesta k bývalé cihelně,“ radí mi místní obyvatelka. Pak už elektrárnu nemohu minout. Prý ale nejsem jediný, kdo si ze silnice stavby nevšimne, pokud ho na ni někdo předem nenavede nebo neupozorní.
Měla pravdu. Popis trasy seděl. Za mostkem odbočuji doleva – no sláva, támhle něco je. Na dohled od známé siluety televizního vysílače na Ještědu tady v mírné prohlubni na okraji obce směřují fotovoltaické panely k nebi. Velká oplocená plocha, vlevo od vstupu historická zděná vila z dávnějších časů, nepochybně pozůstatek cihelny, o níž se paní zmiňovala.
Energie z brownfieldu „uživí“ přes tisíc domácností
Sedím u starosty v kanceláři. Nejsem první, kdo se diví, že fotovoltaiku si pořídili tady, na „drsném“ severu. Cesta k fotovoltaice v Křižanech byla poměrně složitá a dlouhá. „Na začátku devadesátých let minulého století na pozemku, kde je dnes fotovoltaická elektrárna, stála cihelna. S unikátní kruhovou pecí, cihly tady vyráběly ruce dělníků už od 19. století,“ vrací se Honsejk o desítky let dozadu.
Komín cihelny se tu jako maják tyčil až do roku 2010. Právě v tom roce byla již nefungující cihelna srovnána se zemí. „Cihelna totiž prošla restitucí, pak se tu vystřídali majitelé a byl konec,“ říká Václav Honsejk.
Starosta Křižan Václav Honsejk
Poslední majitel objektu v době velkého boomu fotovoltaik před patnácti lety už takovou elektrárnu plánoval, ale nakonec z celého záměru sešlo. Plocha v mírném zahloubení terénu léta zarůstala. Plány na její obnovu vzkřísil majitel brownfieldu po bývalé cihelně po jednání se společností ČEZ. A tak v roce 2023 zde byla k energetické síti připojena fotovoltaická elektrárna o výkonu 4,3 MW. Ročně tento bezemisní zdroj vyrobí přes čtyři tisíce MWh elektrické energie. Takové množství pokryje roční spotřebu více než 1 200 domácností. Jak uvedl ČEZ při jejím spuštění, elektřinu by měla dodávat do sítě minimálně třicet let, což je obvyklá technická životnost.
Vznikla jako pilotní projekt podobných FVE o obdobné velikosti. Dnešní solární elektrárny už také nerostou na úrodné zemědělské půdě, ale především na bývalých průmyslových plochách nebo plochách s velmi nízkou kvalitou půdy, což je i případ Křižan.
To, že FVE našla místo na brownfieldu, byl i důvod, proč se proti ní neozývaly žádné zásadní hlasy. Navíc opravdu nijak pohledově neruší, o čemž už byla řeč. Zajímavostí je, že pro výstavbu byly použity výkonné oboustranné fotovoltaické panely, díky kterým bude potenciál pozemku využit na maximum. Spodní strana těchto typů panelů totiž využívá i odrazu světelných paprsků.
Inspirace jak pro Křižany, tak pro starostu
Kdo obcí projíždí, nemůže nezaznamenat, že sem tam se na střechách rodinných stavení, třeba i na místní vyhlášené pražírně kávy, objeví panely, jasná známka fotovoltaiky. Není to žádná záplava panelů, ale v kraji, kde jsou spíše oblíbené sjezdové a běžecké lyže, je to známka toho, že slunce tady dokáže svítit natolik, že se využití energie z něj vyplatí.
„Zatím je doma nemáme, ale to víte, že o tom také uvažuji,“ odpovídá na závěr starosta Křižan Václav Honsejk na otázku, jestli ho obnovitelná energetika inspirovala nejen jako politika obecního úřadu.
