Dlouhodobě se věnujete dopadům umělé inteligence na naši budoucnost. Co se podle vás mění nejrychleji a nejvíc?
Umělá inteligence změní způsob, jakým pracujeme. Zatím hlavně u takzvaných informačních pracovníků – lidí, kteří převážně pracují na počítači. V Americe, která je v oblasti AI nejvíce napřed, v současnosti například roste počet nezaměstnaných programátorů. Umělá inteligence mění vše – od kreativní tvorby až po vědu a výzkum. Proto doporučuji nenechat si ujet vlak.
Máme se z těchto změn spíš radovat, nebo je namístě obava?
Namístě je skutečně obojí. Podobně jako jiné technologie, umělá inteligence přináší zásadní pozitiva, například v podobě nových objevů v medicíně. Zároveň už je dneska používána zlými aktéry pro velmi pokročilé podvody či manipulace, například v podobě falešných videí. Co je jiné oproti jiným technologiím, je rychlost celého vývoje – často nám chybí brzdy a může se stát, že vytvoříme něco, co bude mít nezamýšlené negativní následky. Zdravá skepse je tedy naprosto namístě.
Žijete částečně v Singapuru, kde jsou s AI dál než u nás. V čem Česká republika nejvíc zaostává?
Pro singapurskou vládu je adaptace na umělou inteligenci prioritou číslo jedna. Každý člověk nad čtyřicet má od vlády zaplacenou kompletní rekvalifikaci v AI. Bohužel v Evropě jsme dost zaspali, většina předních technologií dnes vzniká v USA nebo Asii, což může vytvářet rizika pro naši budoucí konkurenceschopnost. Je to takový tanec na Titaniku – zábava pokračuje, ale pokud nic nezměníme, můžeme mít brzo vážný problém.
Kdybyste měl čtenářům dát jednu konkrétní radu, co začít dělat hned teď, aby se dokázali lépe připravit na dobu umělé inteligence, co by to bylo a proč?
Jednoznačně celoživotní vzdělávání a odvaha zkoušet nové věci. Pravděpodobně ještě několikrát za náš život se budeme muset kompletně přeučit nástroje, které používáme. Není to ani tak o konkrétních technologiích jako spíše o nastavení mysli. Psychologie mluví o takzvaném fixním a růstovém myšlení – jedni přemýšlejí v problémech, druzí v řešeních.
Před dvanácti lety jste napsal bestseller Konec prokrastinace. Teď vydáváte novinku Od chaosu ke smyslu: Jak uspět ve světě změn a umělé inteligence, jedná se o pokračování první knihy?
Svým způsobem určitě. Dalo by se říci, že je to Konec prokrastinace 2.0. Dokonce jsem takový název zvažoval. Zároveň novou knihu považuji za ještě důležitější, protože i její téma je aktuálnější. Umělá inteligence je největší trend současného světa a změní opravdu hodně věcí. Nechce-li člověk zůstat pozadu, kniha mu dá návod na to, jak v novém světě uspět.
Co se v nové knize lidé dozvědí? Pro koho je určena?
V knize píšu o čtyřech superschopnostech, které lidem pomůžou v budoucím světě uspět. Hned ta první je převzít odpovědnost za svůj život a nesetrvávat v pasivitě a roli oběti. Dále řeším téma nastavení mysli a zvládání selhávání. Hlavní jádro knihy je téma smyslu – jak ho najít v práci i životě celkově. Smysl je zdrojem vnitřní motivace i životního naplnění.
Myslíte si, že jedna kniha může lidem v dnešní době skutečně změnit život?
Pokud člověk rok a půl píše knihu, musí věřit, že někomu pomůže. Nemyslím, že se dá psát pro něco jiného než právě nějaký vyšší smysl. Dodnes mi chodí zprávy čtenářů doslova z celého světa, že jim má první kniha skutečně pomohla. To je pro autora tou největší odměnou. Věřím, že to s novou knihou bude podobné. V každé kapitole je nějaký praktický nástroj, který mohou čtenáři zavést a tím převést teorii do praxe.
Zaznamenal jsem, že vám nejen psaní, ale především přednáškování, konzultování a také tvorba podcastu vynesly mezi některými lidmi nálepku chytrolína. Proč tomu tak podle vás je?
V knize mám celou kapitolu o zpětné vazbě. Píšu tam, že je důležité odlišovat konstruktivní kritiku a nekonstruktivní hejt. To, jak jsou nastavené sociální sítě, většinou nahrává tomu druhému. Čím více jste na sítích vidět, tím více lidí na vás má nějaký vyhraněný názor.
Co byste lidem, které zmiňuji v předchozí otázce, vzkázal?
Lidem bych tedy obecně vzkázal, ať si vyhraněné názory z virtuálního prostoru raději nedělají. Pokud bychom se poznali osobně, pravděpodobně bychom si k sobě cestu našli.
Petr Ludwig
|




















