Od letošního roku česká legislativa výslovně stanoví, že výchova dětí má probíhat bez tělesných trestů, psychického nátlaku a ponižování. Novela občanského zákoníku tak jasně vymezuje hranici: fyzické ani psychické násilí není legitimním výchovným prostředkem. Odborníci zároveň upozorňují, že samotná právní úprava změnu v rodinách automaticky nepřinese. Klíčová je dostupná podpora rodičů a praktické nástroje, jak zvládat konfliktní situace bez použití síly.
Co mění „rozvodová novela“? 8 nejpalčivějších otázek ohledně rozvodů a péče o děti od roku 2026 |
Data mluví jasně
Ve veřejném prostoru se opakovaně objevuje argument, že „jedna výchovná“ nemůže dítěti uškodit. Empirická data však ukazují jiný obraz. Mezinárodní výzkumy shrnující desítky let studií potvrzují, že tělesné tresty nejsou spojeny se zlepšením chování, ale naopak s vyšší mírou agresivity, antisociálních projevů a školních obtíží. Zároveň nebyly prokázány pozitivní dopady na pozornost, sebekontrolu ani kvalitu vztahů. Naopak se potvrzuje souvislost mezi fyzickými tresty a vyšším rizikem dalších forem násilí v rodině.
„Dítě si z vypjaté situace neodnáší jen poučení o pravidlech, ale především zkušenost, jak se řeší konflikt. Pokud je odpovědí síla nebo ponížení, učí se tento model přenášet dál – do vztahů s vrstevníky i do budoucího partnerství,“ říká Kamila Šaffková, rodinná poradkyně a mediátorka z organizace WOMEN FOR WOMEN.
Matka samoživitelka: Kvůli dětem odešla. Kvůli nim i přežila. A dnes už nejsou sami |
Dlouhodobé napětí
Statistiky zároveň potvrzují, že prevence je nezbytná. Orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně evidují přibližně deset tisíc případů týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí. V roce 2024 šlo o více než deset tisíc dětí, přičemž stovky z nich zažívaly fyzické či psychické týrání. Odborníci upozorňují, že závažným případům často předchází dlouhodobé napětí, opakované ponižování či bagatelizované „výchovné“ tresty.
Algoritmus místo partnera? Sociální sítě zkouší, jak daleko mohou zajít |
Zákon proto nastavuje jasný rámec, samotné každodenní situace v rodinách však nevyřeší. Mnozí rodiče chtějí vychovávat bez fyzických a psychických trestů, jen v náročných chvílích postrádají jistotu, jak reagovat jinak. „Zákaz je důležitý signál, ale skutečná změna přichází tehdy, když rodiče dostanou konkrétní podporu a bezpečný prostor hledat jiné způsoby komunikace,“ doplňuje Šaffková.
