O podvodech na internetu se už hodně napsalo. Policie i média takřka každý týden varují před hackery. Podvodným fenoménem, který se vyvíjí poměrně závratnou rychlostí, je takzvaný falešný bankéř. Přitom se nejedná o žádnou novinku.
Šest let od prvního řádění falešného bankéře
Píše se konec roku 2020 a policie poprvé zaznamenala podvod, který se postupem času stane fenoménem. V Česku okradl falešný bankéř svou první oběť, konkrétně v Praze.
Žena v centru Prahy předala statisíce podvodníkům. Policie hledá muže z videa |
O několik měsíců později podvodníci už využívají metodu „vyber peníze a vlož je na zabezpečený účet“. K tomu začali používat „bílé koně“, které následně ukradené obnosy za úplatu vybírali. A tady začíná mašinérie, která v současné době vykazuje milionové škody každý měsíc. Za šest let dosahuje podle policejních statistik téměř 200 milionů korun.
Manipulace, kterým podlehnou i „chytřejší“
Na podvodníky jako jeden z prvních youtuberů upozornil Jiří Burýšek, který na svém kanálu Jirka vysvětluje věci detailně popisuje, co se vlastně děje.
Upozorňuje na manipulativní techniky útočníků. Jedná se o nejdůmyslnější systém podvodů. Je třeba brát v úvahu fakt, že ačkoli drtivá většina podvedených jsou senioři a podvodníci se na ně pochopitelně zaměřují, manipulativním technikám podléhají také mladí lidé i ti v produktivním věku s vysokoškolským diplomem.
Jak tento podvod obvykle probíhá Scénář bývá téměř vždy stejný:
|
Bankéř si přibral kamarády
Tento způsob podvodu samozřejmě prochází vývojem. Podle policie v první vlně podvodů před šesti lety vystupoval jen falešný pracovník banky. V průběhu měsíců se k podvodu přidal falešný kriminalista. Šmejdi jdou ale ještě dál. V současné době volá také pracovník České národní banky, bezpečnostní pracovník banky, která domnělý napadený účet vede. Nově také používají videohovory nebo chatovací aplikace.
Nejčastější legendy
|
Drsné manipulativní techniky
Falešní bankéři používají kombinace důmyslných metod, kterým lze ve vypjaté situaci podlehnout téměř každý. Youtuber Jirka Burýšek ukazuje například na emoční manipulativní techniku s názvem Apel na strach, která využívá přirozenou lidskou tendenci zbavit se strachu i za cenu nelogického řešení.
Další manipulativní technikou je Apel na autoritu. Obětem podvodníci nabízejí východisko a přizpůsobují se autoritám. A vydávají se do banky.
V kauze falešných bankéřů v Hradci padly až sedmileté tresty, další soudí |
Rozšířený omyl. Banka vám volat může, ale...
Policie opakovaně zdůrazňuje jednu zásadu, která platí bez výjimky: Policie, banka ani Česká národní banka nikdy nepožadují převod peněz na „bezpečný účet“, sjednání úvěru ani předání hotovosti kurýrovi.
A jak je to s tím tvrzením, že ani banka nikdy nevolá klientovi? Jak se klient ale dozví, že se něco děje s jeho účtem? Opět vzniká největší zmatek. Banky klientům skutečně volají. Rozdíl je v tom, co po nich chtějí.
Kdy z banky volají?Pracovníci vás mohou kontaktovat v případech, kdy banka:
To je běžná součást ochrany proti podvodům. |
Na displeji telefonu se skryje
Mnoho lidí se domnívá, že bezpečně poznají banku podle čísla, které se zobrazí na displeji telefonu. Jenže ani to už neplatí. Podvodníci využívají technologii zvanou spoofing, která jim umožňuje zobrazit skutečné telefonní číslo banky nebo policie. Na mobilu se tak může objevit stejné číslo, na které klient běžně volá.
Podvodníci také využívají skutečná jména a kontakty do banky, aby oběť utvrdili v tom, že falešný bankéř je skutečný zaměstnanec banky. Oběti klidně pošle ukradenou fotografii služebních průkazů i skutečná jména policistů a bankéřů.
iDNES Lounge: Podvodníkům na internetu je jedno, jestli jste dělník, nebo lékař |
Přichází další krok. Podvodník předá číslo oběti „kriminalistovi“, ve skutečnosti kolegovi podvodníkovi. Obětem se při dalším telefonátu na displeji objeví třeba „Krajské ředitelství Policie České republiky“.
A policista si oběť zve na osobní schůzku - tedy další budování hlubší vybudování důvěry. Schůzka se ale samozřejmě neskuteční. Všechno pokračuje přes telefon, protože bankéř rychle nabízí možnosti, jak dál postupovat. Právě ta „péče a rychlost“ oběti motivuje k tomu, že na komunikaci přes telefon přistoupí. Podvodníci si přitom už v hlavě počítají, kolik jim to tak hodí.
O co skutečná banka nikdy nežádá?
|
Během hodiny přišla o tři miliony
Každý měsíc média píší o falešném bankéři a „jeho kamarádech“. Na Jindřichohradecku přišla letos žena o téměř 2,7 milionu korun. Nejprve jí zavolal údajný kriminalista s informací, že někdo zneužil její občanský průkaz a žádá o úvěr. Následně ji přepojil na falešného bankéře, který ji přesvědčil k převodu peněz na údajně bezpečné účty. Policie později potvrdila, že šlo o propracovaný podvod.
Na Karvinsku přišla jiná žena během jediné hodiny o tři miliony korun. Podvodníci ji přesvědčili, že její účet je napaden a jedinou možností záchrany je okamžitý převod všech peněz. Pokusili se z ní vylákat ještě další miliony.
V Praze zase žena po telefonátu s falešným bankéřem nejen převedla stovky tisíc korun, ale podle pokynů vybrala další hotovost a osobně ji předala neznámému muži, který vystupoval jako bankovní kurýr. Podobné případy policie řeší po celé republice.
Na podvod nedávno naletěla také Správa nemovitostí Hradec Králové, která přišla o 46 milionů korun.
Podle policie si falešní bankéři a jejich kumpáni přišli na téměř 200 milionů korun. Díky včasnému zásahu bank, policie a souhrou šťastných událostí zachránit se podařilo například zachránit 59 milionů, a to když čeští kriminalisté ve spolupráci s ukrajinskými kolegy rozbili gang, který operoval z Kyjeva. Jeho členy byli také Češi.
Zastav. Zavěs. Zkontroluj.
Kvůli rostoucímu počtu podvodů spustila Policie ČR preventivní kampaň „Zastav. Zavěs. Zkontroluj.“ Právě časový nátlak patří podle kriminalistů k nejúčinnějším zbraním podvodníků.
3x Z podle Policie ČR
|
Obětem tvrdí, že jejich účet bude během několika minut vykraden, že nesmí nikomu volat nebo že probíhá tajné policejní vyšetřování. Česká národní banka upozorňuje, že podvodníci stále častěji zneužívají také její jméno. Lidem tvrdí, že ČNB pro ně zřídila „bezpečný účet“, na který mají převést své úspory.
ČNB zdůrazňuje, že její zaměstnanci nikdy nevolají lidem kvůli ochraně jejich peněz, nevyzývají k převodům na bezpečné účty ani k výběrům hotovosti. Žádné takové účty centrální banka vůbec neprovozuje.
