Fáma o Titanicu. Já na bráchu, brácha na mě aneb Jak ošulit pojišťovnu

Pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven spočítaly, že v roce 2021 u těch největších přesáhly odhalené škody miliardu korun.

Nejvíc frčí motorové
Auto je fenoménem minulého i současného století. Není divu, že i ve statistikách pojistných nepravostí v přehledech figuruje asi nejvíc. „Klienti se nejčastěji snaží u pojištění vozidel nadhodnotit škodu, poměrně často řešíme i případy poškození, kdy se klient snaží uplatnit škodu i na to, co se neudálo při konkrétní nehodě a je to už staršího data,“ říká k autopodvodům Milan Kaňa, mluvčí Kooperativy.

Podobnou zkušenost mají i v Generali České pojišťovně. U mnohých událostí kolem aut se pojišťováci setkávají s tím, že je do záležitosti zamotáno víc lidí. „Typickou oblastí je pojištění motorových vozidel, bývá to záležitost i organizované trestné činnosti zločineckých skupin,“ připomíná Petr Kafka z týmu pojistných podvodů Generali České pojišťovny.

Pokušení bezúhonného občana
S „organizovanými“ skupinami mají zkušenosti také v Kooperativě. Jak si přilepšit, se totiž přemýšlí i v rámci rodiny. Stačí, když se odporoučí do věčných lovišť televize, počítač či jiné domácí spotřebiče. V tomto případě přichází ke slovu pojištění odpovědnosti. „Hledá se cesta, jak získat peníze na pořízení nové věci, když stará dosloužila,“ popisuje mluvčí Kooperativy Kaňa. Rodina sežene někoho, kdo uvede, že byl na návštěvě a zařízení rozbil. Často se podaří dopátrat navzájem propojené skupiny, kdy si více osob mezi sebou „rozbíjí“ tablety, notebooky, mobily a další vybavení.

Generali Česká pojišťovna nedávno zpracovala i typologii pachatelů pojistných podvodů. Řadí se k nim například neúspěšní podnikatelé, hazardní hráči nebo osoby závislé na návykových látkách. „Podvodníky se ale stávají i jinak bezúhonní občané, kteří se snaží získat vyšší plnění, než je skutečná škoda. Případně ti, kteří o nějakých úpravách škody vůbec nepřemýšleli, ale při hlášení podlehnou tíze okamžiku – co kdyby to vyšlo?“ popisuje Honza Marek, mluvčí Generali. Zbytek tvoří organizované skupiny a jednotlivci, notoričtí „zkoušeči“.

Zkušenosti vyšetřovatelů opravdu potvrzují, že předem plánované podvody či podvůdky jsou nejčastěji dílem okamžiku. „Z naší dlouholeté praxe víme, že pouze menšina pojistných podvodů je od začátku promyšleným činem. Lidé si většinou nesjednávají pojištění s úmyslem, že spáchají pojistný podvod,“ potvrzuje poznatky ze života vyšetřovatel pojistek Petr Kafka.

V Praze lumpové, na Vysočině poctivci?
Pokud bychom brali rozložení pojišťovacích nepravostí regionálně, zlatou medaili by si loni odvezla Praha. Alespoň u Generali. Téměř třetina (155 milionů korun) škod, které se buď neudály, nebo je zákazníci zveličili, se odehrála právě v hlavním městě. Na dohled Praze skončil Středočeský kraj s téměř 96 miliony korun, přibližně třetinu pražských odhalení (57,5 milionu korun) si na triko připsali Jihočeši.

Naopak nejméně se podle zjištění vyšetřovacího týmu podvádí v Kraji Vysočina. Tam se pokoušeli klienti ošulit „jen“ o4,4 milionu korun.

Co pravděpodobně nemá na pojišťovací nepravosti vliv, je ekonomický vývoj v daném okamžiku. Podvádí se více v krizi, nebo když se nám daří? „Ekonomická situace má na četnost podvodů jen velmi malý vliv. Platí to jak pro období hojnosti, tak i případných krizí,“ říká mluvčí Honza Marek.

Pojišťovny na českém trhu vykazují obecně stoupající počet odhalených podvodů. Nepřičítají to ovšem tomu, že by lidé ve špatných nebo dobrých časech podváděli víc, ale především zdokonaleným metodám prošetřování a vyššímu počtu vyšetřovatelů.

Bílí koně, černé duše
Gogolův nesmrtelný román Mrtvé duše či nastrkované bílé koně v devadesátých letech odhalují pojišťovny také. „Osvědčenou“ metodu nezavrhují nepoctivci ani v 21. století. V jednom takovém případě se podvodník snažil využít faktu, že by mu peníze vydělali lidé, u nichž předpokládal, že se nedožijí vysokého věku. Například bezdomovci. „Mezi zajímavé případy patřilo sjednání pojistných smluv životního a úrazového pojištění s nestandardně vysokými pojistnými částkami,“ uvedla mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková. Smlouvy byly sjednány na osoby bez stálého bydliště, příjmu a zaměstnání a s exekucemi. Na smlouvách figurovala shodná osoba, která by v případě úmrtí pojištěných inkasovala pojistné plnění.

Když nenašli ledovec, bouchly jim kotle
Věřili byste tomu, že Titanic nenarazil na ledovec, ale nechala ho uprostřed oceánu potopit samotná společnost, aby jí pojišťovna vyplatila peníze? Jednu ze „zaručených“ konspiračních verzí najdete na webu BiegunJiri.cz. „Zaručenou“ verzi o konci kdysi legendární lodě. Titanic nikdy na žádný ledovec nenarazil. Šlo o největší pojišťovací podvod všech dob. Milionář J. P. Morgan, který si nechal zaoceánský kolos postavit, se údajně zadlužil tak, že jedinou cestou, jak dostat své peníze zpět, byl pojistný podvod. Kapitán Titaniku, když během plavby marně pátral po ledovci, do kterého by narazil, nechal poslední noc loď zastavit a vyhlásil, že se potápí. Příčinou skutečného potopení byly výbuchy parních kotlů, nezpůsobila je ale voda hrnoucí se do trupu, ale úmyslná sabotáž. Fakt, že se nikdy nenašla těla kapitána, konstruktéra a dalších důstojníků, prý jen dosvědčuje verzi o podfuku.