„Fast furniture“ funguje obdobně jako „fast fashion“. Je to levné, dostupné, rychle nahraditelné. Jenže stejně jako oblečení z rychlomódy končí v koších, končí tam i skříně z dřevotřísky, které se rozpadnou při prvním stěhování. A právě tento model začíná podle některých signálů ztrácet na atraktivitě.
Propad výroby
„Loňský rok dopadl nejhůře, co pamatuji,“ komentuje výsledky sektoru tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš. Výroba nábytku se propadla o téměř tři miliardy na necelých 50 miliard korun, celkový prodej klesl o 1,4 miliardy. Příčin je podle Lukeše více včetně silného kurzu koruny, zdražování energií, i války v Íránu, která zdražuje suroviny napříč odvětvím. Jedna zpráva je však podle Lukeše dobrá, a to je rostoucí podíl českých nábytkářů na trhu. Připouští, že může jít o signál změny spotřebitelského chování.
Ve škole vám pomohou opravit rozbitý nábytek. Praha na to přispěje 673 tisíc korun |
Podle Davida Čermáka, obchodního zástupce firmy Profil nábytek, se mění i požadavky na materiály. Tam, kde dříve rozhodovalo hlavně lamino a cena, přibývají zákazníci včetně veřejného sektoru, kteří volí přírodní linoleum nebo recyklované desky.
Tento posun potvrzují i architekti z praxe. „Za námi chodí stále více lidí, kteří jsou víc eko. Nehromadí věci a přemýšlejí dopředu. Máme rády dřevo a přírodní materiály, protože umí hezky stárnout,“ říká Iveta Šalamounová ze studia Schwestern, které dlouhodobě spolupracuje s tuzemskými výrobci. V praxi to znamená třeba dětský pokoj navržený tak, aby vyrostl s dítětem. Korpusy zůstávají, mění se jen obsah skříněk a barva povlečení.
14 kilogramů vyhozených kusů za rok
V Evropské unii se ročně vyprodukuje deset milionů tun nábytkového odpadu. Na každého Čecha připadá průměrně 14 kilogramů vyhozených kusů ročně. Tomáš Lukeš ovšem upozorňuje na to, že přirovnání k fast fashion má své meze: „Fast fashion je skutečně problém, kvůli špatné likvidaci. Staré hadry nikdo nechce, nedá se to pálit, skládkuje se to. Plastové příměsi zamořují oceány a řeky mikroplasty a nanoplasty, které nejvíce vznikají při praní. Nábytek se poměrně slušně recykluje. Dřevěné desky se melou a vyrábí se z recyklátu nové. Nebo se dají staré desky pálit v zařízeních k tomu určených, případně ve spalovnách a cementárnách. Kov i plast z nábytku se dá běžně recyklovat. Větší problém je pak s matracemi a PUR pěnami, látkami z čalounění.“
Pražané mění návyky, do sběrných dvorů chodí častěji. Metropole rozšiřuje speciální reuse pointy |
Už to nechcete? Vraťte to
Profil nábytek ve spolupráci s platformou circu.eu zavedl systém zpětného odběru nábytku a jeho opětovného využití. „Dlouhodobě usilujeme o to, aby naše výrobky sloužily co nejdéle a byly snadno recyklovatelné. Když se ubytujete v Itálii, vidíte, že nábytek je velmi často vícegenerační, stále funkční a nadčasový. Nábytek by měl bez problémů zvládnout dvě až tři generace,“ doplňuje Čermák.
„Jestli je pokles importovaného nábytku v rámci tuzemské spotřeby jenom výkyv způsobený ekonomickými faktory nebo skutečný obrat ve spotřebitelském chování, to ukáže čas. Každopádně pozorujeme, že nábytek, který má vydržet, znovu přitahuje pozornost,“ dodává Lukeš z Asociace českých nábytkářů.
