Průměrný věk dožití v Česku se blíží 80 letům. Zdraví nás ale podle dat Českého statistického úřadu opouští v průměru už ve věku 61,8 let. Posledních 15 až 20 let života tak mnozí Češi stráví s chronickým onemocněním, které omezuje jejich každodenní fungování. Nejčastěji jde o cukrovku, srdeční choroby, potíže s pohybovým aparátem, Alzheimerovu chorobu nebo demenci.
V reakci na to se i u nás začíná mluvit o takzvaném fenoménu longevity – tedy dlouhověkosti, která neznamená jen vyšší věk, ale i zachování kvality života a soběstačnosti do co nejvyššího věku.
Co zkracuje zdravý život?
Stárnutí je přirozený proces, ale není jedno, jakým tempem probíhá. Věda dnes chápe hlavní příčiny biologického stárnutí, jako je například zkracování telomer, tedy ochranných částí DNA, dále buněčné poškození nebo laicky řečeno nedostatečné čištění těla od poškozených buněk.
Tyto procesy v současnosti vědci zkoumají nejen na úrovni základního výzkumu, ale i z pohledu léčby – například pomocí moderních léků, látek jako například NMN, což je forma vitamínu B3, nebo nových diagnostických metod. Klíčem ale zůstává prevence – včasné zachycení nemocí a změna životního stylu, která stárnutí zpomaluje, je naprosto zásadní.
Švýcaři stárnou zdravěji
Na rozdíl od Česka, kde lidé ve stáří žijí dlouhé roky s nemocemi, se ve Švýcarsku zdravě dožívají v průměru až 71 let. Délka života tam dosahuje 84,3 let, což je o tři roky více než evropský průměr.
Podle odborníků to není náhoda. „Zdravotní benefit, kterým Švýcarsko disponuje, se opírá o silnou ekonomiku a kvalitní zdravotní systém, který klade důraz na preventivní zdravotní péči. Tamní obyvatelé mají navíc velkou zálibu ve sportu, ke kterému místní krajina doslova vybízí,“ vysvětluje nefrolog Christoph Wanner z univerzitní nemocnice ve Würzburgu.
Podle dostupných zdrojů až 75 procent Švýcarů sportuje alespoň jednou týdně, zatímco v Česku je to jen 35,4 procent mužů a 30,8 procent žen. Přitom právě fyzická aktivita spolu s vyváženou stravou a omezením stresu snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, které nás ve stáří nejčastěji sužují. „V Česku máme 20 procent lidí s obezitou a 40 procent s nadváhou. Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi tři miliony lidí se potýká s vysokým krevním tlakem. To vše jsou rizikové faktory k zadělání si na kardiovaskulární choroby. Přitom by stačilo málo – i minimální pohybová aktivita, pokud je pravidelná, zlepšuje prognózu pacientů,“ dodává lékař Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti.
Nemoc, která začíná potichu
Jednou z hlavních příčin úmrtí u nás i ve světě jsou takzvané kardio-renálně-metabolická onemocnění – tedy kombinace problémů se srdcem, ledvinami a metabolismem. Často se rozvíjejí bez viditelných příznaků a pacient je zjistí až ve chvíli, kdy je příliš pozdě. „Šedesát procent pacientů s diagnózou chronického onemocnění ledvin trpí zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Pacienti se srdečním selháním se zase často potýkají s diabetem. Na pacienta proto musíme pohlížet komplexně,“ radí lékař Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Právě proto lékaři apelují na pravidelné preventivní prohlídky, na které má každý Čech nárok jednou za dva roky. Přesto je nevyužívá až 40 procent populace, nejčastěji muži ve věku 25 až 50 let. Včasné zachycení problému přitom výrazně zvyšuje šanci na kvalitní stáří. Jednotlivé orgány v našem těle nejsou oddělené nádoby.
Jak žít déle?
Zatímco západní medicína hledá způsoby, jak stárnutí zpomalit v laboratořích, existují místa, kde lidé žijí dlouho a zdravě už po generace – říká se jim modré zóny. Patří mezi ně japonská Okinawa, italská Sardinie nebo třeba ostrov Ikaria v Řecku. V těchto oblastech navíc neexistují diety ani fitness aplikace. Dlouhověkost je tak přirozeným důsledkem způsobu života. Více najdete v boxu.
Nová posedlost Západu
Na rozdíl od východu se z longevity v západním světě stal miliardový byznys. Zvláštní kapitolou je Bryan Johnson, americký podnikatel, který investuje přes 2 miliony dolarů ročně do projektu Blueprint. Snaží se zpomalit čas a zabránit tak biologickému stárnutí. Každý den dodržuje přísný režim a podstupuje procedury pro nás sci-fi procedury. Jeho příběh vzbuzuje otázky – má být longevity výsadou bohatých? Nebo jde o filozofii, kterou může žít každý, kdo je ochoten změnit své návyky?
Padesátník Bryan Johnson
