Sedmdesátý osmý ročník Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který probíhal od 13. do 24. května, málem přišel o závěrečný ceremoniál. Záložní generátor zažehnal výpadek elektřiny a porota v čele s francouzskou herečkou Juliette Binoche ocenila snímky z celého světa.
Zlatou palmu si poprvé odnáší íránský disident Jafar Panahi za snímek Yek tasadef sadeh (It Was Just an Accident), český debut režisérky Zuzany Kirchnerové Karavan zatím posbíral jen pozitivní reakce.
Čtyřiašedesátiletý Panahi je matadorem evropské festivalové scény a čelním hlasem generace íránských umělců, kteří otevřeně vzdorují represivnímu režimu země. Tvůrce kritických politických filmů poukazuje na nerovné postavení žen v tamní společnosti či omezování svobody slova, roku 2010 jej odsoudili k šesti letům za mřížemi a trest si odpykával formou domácího vězení. Znovu jej zatkli před třemi lety, navzdory podmíněnému propuštění zůstává nepřítelem režimu.
Panahiho novinka
Také It Was Just an Accident čerpá z jeho zážitků uvěznění a politické represe. A to velmi názorně, příběh totiž sleduje skupinu vnitřně zborcených postav, jimž se náhodou dostane pod ruku jejich bývalý vězeňský trýznitel. Film, jenž přebírá vývojový motiv road movie, obdržel prestižní Zlatou palmu ke značné nevoli Íránu.
Tamní vláda si na kobereček povolala francouzského diplomata a postěžovala si na festivalový verdikt, v němž shledává politické gesto Západu. Panahiho novinka má ovšem nadšené kritické přijetí a zařadí se k režisérovým dřívějším klenotům včetně dramatu Talaye sorkh, které si roku 2003 z Cannes odneslo Cenu poroty Un Certain Regard.
Ta letos připadla chilskému snímku The Mysterious Gaze of the Flamingo. V sekci Grand Prix se radoval norský režisér dánského původu Joachim Trier, jehož rodinné dekonstrukci Sentimental Value se po premiéře tleskalo dlouhých devatenáct minut. Autor Nejhoršího člověka na světě tak tuto sezonu může opět pomýšlet i na Oscary, v čemž mu třeba vypomůže i hvězdné obsazení včetně Renate Reinsve, Elle Fanning a Stellana Skarsgard.
Agent i sestra
Nejlepším režisérem byl vyhlášen Brazilec Kleber Mendonça Filho. Tvůrce proslulého Bacurau uvedl film The Secret Agent, politický thriller ze 70. let, který kombinuje osobní linii s kritikou společenského útisku v žánrovém rámci. Zazářila v něm hollywoodská osobnost Wagner Moura (seriál Narcos), jenž si odnáší cenu pro nejlepšího herce. Z hereček porota ocenila debutující Nadiu Melliti, která ve filmu The Little Sister ztvárnila mladou muslimku hledající vlastní identitu v moderní Paříži.
Neztratil se ani český Karavan, který si zasoutěžil v sekci Un Certain Regard. Tuzemská produkce naposledy usilovala o cenu v Cannes před 31 lety, tehdy šlo o Výchovu dívek v Čechách režiséra Petra Kolihy. Karavan je celovečerním debutem Zuzany Kirchnerové a vypráví příběh matky (Aňa Geislerová) a jejího syna s Downovým syndromem na cestě po jižní Itálii.
„Příběh Karavanu se mě od počátku hluboce dotýkal, věděla jsem, že na jeho realizaci počkám jakkoli dlouho. Čím déle jsem scénář znala, tím silnější se mi příběh zdál. Je o lásce k sobě, k dětem, ke svobodě. O přijetí svých chyb, viny a odpuštění si. O mateřství a ženství a jejich temných vodách, o komplikovanosti vztahu matky a syna, kteří jsou na sobě závislí. O potřebě milovat a být milován,“ popisovala herečka Geislerová před dvěma lety projekt, na jehož realizaci se čekalo pět let.
Ostudu jsme si rozhodně neutrhli
Snímek vychází z osobních zkušeností režisérky a matky chlapce s Downovým syndromem. Na zahraničním webu Rotten Tomatoes se zatím skví sedm recenzí a všechny Karavan chválí. Kritiky těší odklon od typických klišé a moralit filmů o zdravotně handicapovaných jedincích a mateřství jako zásadní oběti. Snímek, který do českých kin dorazí 28. srpna, se popisuje jako citlivý a tázavý, zaměřený na jemné pozorování postav, nikoli jejich rezolutní diagnostiku.
Aňa Geislerová prý předvádí další silný herecký výkon a reakce recenzentů naznačují vcelku typický, dějově rozvolněný produkt tuzemské kinematografie, který však neromantizuje a dynamiku mezi oběma postavami předkládá poměrně vyspěle. Český počin si tedy na světovém svátku filmu v Cannes ostudu rozhodně neutrhl.