Podle průzkumu okolo roku 2015 žila dvougeneračním způsobem zhruba polovina z nás. Hlavně rodiče s malými nebo dospívajícími či už dospělými dětmi. Bydlení, kde jsou přítomni i prarodiče, tedy třetí generace, se týkala jen čtyř procent naší populace.
Tři generace, později možná jen dvě
„Naši jsou v patře, děda s babičkou, kteří ten dům kdysi postavili, v přízemí,“ říká Alena. Nedávno už společné hnízdo všech tří generací po promoci na vysoké škole opustila, žije v Praze s přítelem. V patrovém rodinném domě v malé obci v jižních Čechách ale žije stále její sestra. Až zanedlouho i ona dokončí vysokou, je možné, že i její pokoj v domě zůstane prázdný a ze soužití obyvatel se stane dvougenerační.
Ne proto, že by se lidé, které od sebe dělí desítky let, nedokázali domluvit. Naštěstí se jich netýkají problémy, které jinde třígenerační soužití způsobuje. Podle průzkumu společnosti Uniqa a NMS Market Research je v českých vícegeneračních rodinách psychické násilí dvakrát častější, než je v Česku průměr. Objevuje se v každé páté rodině, kde spolu žijí tři generace. Odborníci se shodují: klíčem k harmonii je tolerance a otevřená komunikace.
Bojíme se psychického násilí, prozrazují
Z výsledků průzkumu vyplynulo, že vícegenerační rodiny jsou z hlediska pocitu bezpečí mírně rizikovější. Mladí lidé v nich častěji přiznávají, že se někoho z rodiny bojí. Do hry vstupují nejen rozdílné názory na výchovu či finance, ale i politika.
Volby dokážou rozhádat rodiny. Známe jednoduché tipy, jak si nezkazit vztahy s blízkými |
„Vícegenerační soužití může přirozeně přinášet zvýšenou míru stresu, která může vést až k psychickému násilí. Zásadní je motivace, proč se pro takový způsob soužití mladé rodiny rozhodují. Důvodem může být složitá finanční či bytová situace, někdy i neschopnost jednoho z partnerů plně se odpoutat od rodičů. Dalším důvodem může být potřeba pečovat o děti nebo starší členy rodiny. Napětí ve společném soužití často vzniká kvůli rozdílnému životnímu stylu a odlišným očekáváním, která si jednotlivé generace přinášejí,“ říká Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky Sdružení Linky bezpečí.
Sendvič je dobrý k jídlu, v soužití už tolik ne
Až sedmnáct procent Čechů žijících ve vícegeneračních rodinách, kde se starají zároveň o děti i stárnoucí rodiče, má pocit, že svou roli v rodině nezvládá. „Sendvičová péče“ je podle odborníků silným zdrojem stresu.
Kdo opraví střechu?
|
„Starost o děti a dospívající je sama o sobě velmi náročná disciplína. Pokud se k ní přidá ještě péče o stárnoucí rodiče, pečující se často dostává pod obrovský tlak,“ upozorňuje K. Schmidová. Vzniká podle ní frustrace, pocity selhání a výčitky, které se mohou přenášet i na ostatní členy domácnosti. Nedostatek podpory, uznání nebo času na sebe pak zvyšují riziko vyhoření a dlouhodobého napětí. V procesu péče o seniora, ale i o děti často vyplouvají na povrch stará rodinná schémata a nevyřešené vztahy.
Péče o starší členy je pro vícegenerační rodiny zásadní téma. Průzkum ukázal, že 26 procent Čechů má v širší rodině někoho, kdo je závislý na péči, a osm procent domácností má nemohoucího člena přímo doma.
Až 86 procent těchto osob tvoří dospělí lidé, kteří potřebují pomoc nejčastěji kvůli stáří nebo nemoci. Péče se přitom často dotýká i peněženek – každý pátý pečovatel přiznává, že kvůli ní nemůže rozvíjet svou kariéru. Nejčastěji pečují ženy.
Peníze, kam oko dohlédne
Téměř osmdesát procent z nás věří, že se o ně v nemohoucnosti postará rodina. Ochotu pomáhat ale vyjadřuje jen 69 procent. Tento rozdíl ukazuje na nerovnováhu mezi očekáváním a realitou. Ne všechny rodiny to zvládnou vlastními silami – i když mohou využít různé služby, ty jsou však čím dál nedostupnější a mnohdy také finančně náročné.
S tím souhlasí i Rastislav Havran, generální ředitel Uniqa. „Neschopnost postarat se o nemohoucí členy rodiny je bezpochyby jednou z největších výzev moderní doby. Demografický vývoj je neúprosný. A právě tuto oblast označily české rodiny za faktor, který nejvíce ohrožuje jejich pocit bezpečí,“ říká Havran. Z praktického hlediska může být vhodné některé z druhů pojištění snížené soběstačnosti, které může takovým rodinám pomoci finančně ulevit.
