Celkově hodnotí Čei nadcházející rok z finančního hlediska lépe ne v minulosti. Více ne polovina populace (55 %) očekává stabilní nebo lepí finanční situaci, co je nárůst oproti předchozím letům. Tento trend ale platí předevím pro střední a vyí příjmové skupiny.
U domácností s hlavním čistým příjmem do 25 tisíc Kč měsíčně je obrázek výrazně odliný. A 41 % z nich se obává, e s financemi v roce 2026 nevyjde. Pro srovnání v běné populaci má stejnou obavu necelá čtvrtina lidí. Rozdíl naznačuje, e se ekonomické nůky mezi jednotlivými skupinami obyvatel dál rozevírají, a to i přesto, e mzdy v posledních letech nominálně rostly.
Nestabilní práce a bydlení jako hlavní riziko
Jedním z klíčových faktorů finanční nejistoty nízkopříjmových domácností je nestabilita příjmů. Kadý pátý člověk s niím výdělkem očekává sníení příjmu a 11 % se obává ztráty zaměstnání. Často jde o lidi pracující na dohody, rodiče s částečnými úvazky nebo pracující seniory, tedy skupiny, které jsou citlivějí na výkyvy trhu práce.
Důchodci dostanou v únoru 2026 nií částku. ČSSZ vysvětluje rozdíl |
Největí finanční zátěí zůstává bydlení. Nájem, hypotéky a energie jsou výdajem, který nejvíce zatěuje rozpočty napříč společností, ale u nízkopříjmových domácností má dopad zásadní. Více ne třetina z nich uvádí, e právě bydlení jim vezme největí část příjmů, a lidé do 26 let se obávají růstu nájmů dokonce v polovině případů. U domácností se hypotékou panuje nejistota kvůli končícím fixacím a monému růstu splátek.
Potraviny. Mení úleva, trvalý problém
Rok 2025 přinesl určité uklidnění cen potravin, co se odrazilo i v chování spotřebitelů. Běná populace u nemusí etřit tak výrazně jako v předchozích letech. U nízkopříjmových rodin ale zůstávají potraviny jednou z nejcitlivějích poloek rozpočtu. Téměř polovina z nich nakupuje převáně ve slevách, třetina omezuje mnoství nakupovaných potravin a více ne 40 % sniuje svůj ivotní standard.
Kdy se finanční tlak promítá do zdravíPrávě v této fázi se propojují data Provident Barometru s projektem Neviditelní. Finanční nejistota se toti neodráí jen v aktuální ivotní úrovni, ale i ve schopnosti lidí pečovat o své zdraví a plánovat budoucnost. Průzkum projektu Neviditelní ukazuje, e Čei sice deklarují víru ve význam prevence a zdravého ivotního stylu, realita je ale sloitějí. Téměř polovina lidí starích 40 let přiznává, e jejich ivotní styl není ideální a negativně se projeví ve stáří. Kadý třetí by chtěl ít zdravěji, ale brání mu v tom nedostatek peněz. Zdraví se tak pro část populace stává oblastí, kde musí dělat kompromisy. Zdravotní výdaje přitom patří mezi náročné finanční situace zejména u nízkopříjmových domácností. I kdy pro rok 2026 očekávají mírné zlepení, stále jde o poloku, která můe výrazně naruit rodinný rozpočet zvlá v kombinaci s výpadkem příjmů. |
Soběstačnost jako hranice rizika
Silným tématem projektu Neviditelní je soběstačnost ve stáří. Více ne 80 % lidí nad 40 let si přeje zůstat co nejdéle nezávislých. Jakmile se ale soběstačnost vytratí, péče často přechází na rodinu. V Česku dnes ije zhruba 800 tisíc neformálně pečujících, kteří kvůli péči přicházejí nejen o čas a energii, ale i o značnou část příjmů.
Z pohledu ekonomiky i sociální stability jde o problém, který nelze řeit jen dílčími úpravami systému. Bez dostupné prevence, podpory pečujících a zohlednění finančních bariér nízkopříjmových skupin se rozdíly mezi domácnostmi budou dál prohlubovat.
