Málokdo si na první dobrou uvědomí, že třeba největším byznysem společnosti Rolls- -Royce jsou letecké motory. Když ji v roce 1906 založili, jednalo se o výrobce luxusních aut. Jenže první světová válka způsobila, že auta pro bohaté šla stranou a místo rollsů vycházely z hal letecké motory. Tak je to dodnes.
Podobně je tomu u italského producenta supersportů Lamborghini. Traktory a další zemědělské stroje, které stály u zrodu společnosti, jsou to, co firmě přináší velké peníze, a auta, byť také silně zisková, zase slávu a prestiž.
Co třeba boty a čokoláda? Jde to dohromady?
Poklepete si možná na hlavu, koho ta blbost napadla. „Nedávno nás oslovila firma vyrábějící čokoládu, jestli bychom nevymysleli botu inspirovanou příběhem čokolády a přírodou,“ přibližuje Vít Staněk, šéf značky Botas. Podle něho je majitelka Pražské čokolády Silvie Steinerová a Petr Kovařík oslovili i proto, že je zaujalo poctivé řemeslo, úcta k tradici i odvaha jít vlastní cestou, tedy hodnoty, které obě strany vyznávají.
Boty z čokolády sice nevznikly kvůli nevhodnosti laskominy pro podobnou produkci, ale narodila se speciální limitovaná edice v bolivijských národních barvách. „Koupili jsme tam kakaovníkovou plantáž, proto boty s těmito barvami,“ vysvětluje Steinerová.
Ke kravatě marmeládu, ke kávě župany
Jestli se synergie zdánlivě nesouvisejících druhů podnikání projeví, to ukáže budoucnost. Trend nebýt čistě specializovaným výrobcem či obchodníkem jen s jedním druhem produktu a mířit na netradiční zákazníky, kteří také boří hranice uvažování, je stále častější.
Když před mnoha lety zavedla společnost Tchibo doplňkový prodej věcí, které vůbec nesouvisely s kávou, například kuchyňských potřeb, zimního oblečení nebo županů, pokládali to lidé za zvláštnost. Pak si zvykli. Podobně jako na to, že jsme začali nakupovat k luxusním kravatám či spodnímu prádlu nebo večerním šatům v řetězci Marks & Spencer vína, čokolády, sušenky, konzervy nebo marmelády.



















