„Vím, že když se řekne Panenka, všichni mě spojují s penaltou. Na jednu stranu jsem na ni pyšný a hrdý, líbí se mi to. Ale na druhou stranu jsem trochu smutný, že to takhle dopadlo,“ řekl před dvěma lety pro server iDNES.cz Antonín Panenka.
Chtěl jsem především bavit lidi, říká Panenka
„Vždy jsem se snažil lidi pobavit, povznést fotbal trochu výš než jenom na nějaké kopání do míče. Moje náplň byla, že musím udělat něco, co by lidi bavilo, o čem by si vyprávěli, a příště přišli znovu. Ta penalta vše přehlušila,“ doplnil tehdy legendární hráč s 59 starty a 17 góly za československou reprezentaci.
Panenka také řekl, že i když rád chodí mezi lidi, na velké oslavy si nepotrpí. „Moc na to nejsem. Spíš někde v tichosti, dojít si někam do klidného prostředí s rodinou, kamarády. Dát si decku dobrého vína nebo piva, nějakou slivovičku. Velké humbuky moc nemám rád,“ dodal před dvěmi lety.
Vršovický dloubák. Oblouček do středu brány
Ponořme se do tajů slavného kopu. Pomůže nám k tomu česká Wikipedie.
Ve světě známá převážně jako „panenka“ je v kopané specifická technika pokutového kopu, kdy hráč místo očekávané prudké střely do brány mimo dosah brankáře pouze jemně míč podkopne a vysokým obloukem ho pošle do středu brány.
Úspěšnost je podmíněna tím, že brankář úmysl nevystihne a v momentě kopnutí odskočí ze středu brány k některé tyči, jde tedy o způsob poměrně riskantní a vyžadující dokonalou techniku.
Světovou známost vršovickému dloubáku zajistil Antonín Panenka, když jej použil ve finále mistrovství Evropy UEFA 1976. V rozhodujícím kole penaltového rozstřelu dloubákem oklamal německého brankáře Seppa Maiera a Československu zajistil první titul evropských šampionů. Po senzačním debutu na turnaji byl tento kop občas zopakován, ovšem většinou jen zkušenými hráči, kteří si mohli dovolit, aby jim takový pokus nevyšel.
Il cucchiaio a také cavadinha
Československá žurnalistika odvodila název tohoto kopu z lokality, kde stojí stadion Panenkova domovského klubu Bohemians a kde Panenka svůj kop trénoval, tedy pražských Vršovic, a opisu vykonaného pohybu nohy (“dloubnutí“). Někdy se o kopu píše také jako o „padajícím listu“.
V zahraničí tento kop získal označení „panenka“ nebo „Panenkův kop“. Vlastní termín mají Italové, Il cucchiaio (“lžíce“), a některé jihoamerické národy, cavadinha (“kopeček“), v Brazílii je to a penal picado (“šťouchnutá penalta“).
Jestli to nekopneš, nepustím tě do pokoje!
O jeho plánu využít tento trik věděl předem pouze brankář Ivo Viktor, který s Panenkou během šampionátu sdílel hotelový pokoj. Viktor od toho Panenku zrazoval a vyhrožoval mu, že ho nepustí do pokoje, pokud neuspěje. Střelec si však byl po dvouletém procvičování kopu, který v zahraničí prakticky nikdo neznal, technikou velmi jistý.
První vršovický dloubák je mnohem „starší“
Jak ovšem sám Panenka přiznal, nebyl prvním, kdo tento trik použil – tím byl v roce 1975 jeho slovenský kolega z Bohemians Štefan Ivančík. Nápad údajně vzešel z tréninků klubu, Panenka jej však vynalezl a před mistrovstvím už dvakrát použil, jednou v Egyptě a podruhé při ligovém zápasu s Duklou. S podobným stylem provedení trestného kopu nicméně zřejmě přišel již legendární velšský fotbalista Billy Meredith na samém počátku 20. století.
